Zažeňte podzimní deprese bylinkami (1/2)
Každého občas přepadne špatná nálada a podzim je období, kdy tyto stavy zažívá nejvíce lidí. Bylinky se používaly k léčení nebo zmírňování zdravotních problémů odnepaměti, a přestože v minulosti vždy nebyly užívány ve stejném rozsahu a se stejným nadšením, dnes množství lidí, které bylinky oslovily, opět narůstá. Vedle účinků na fyzické tělo bylinky mají vliv i na psychiku. Bylinky mohou přinést úlevu od deprese, úzkosti či nespavosti a tak zlepšit špatnou náladu. Kromě toho, řada bylinek pomáhá i při problémech s pamětí.
Pevné místo ve zmírňování příznaků deprese přírodními způsoby zaujímá třezalka tečkovaná. Jsou však i další byliny mající povzbuzující efekt. K těm nejznámějším patří meduňka, máta, heřmánek, šalvěj a dobromysl, jejíž vliv na naši psychiku se dá odtušit už z jejího názvu. Antidepresivní účinky však má i růže, brutnák či bazalka, tedy rostliny, u kterých by možnost zahánět špatnou náladu předpokládal málokdo.
V případě třezalky jsou účinky na nespavost a příznivé působení při úzkostných stavech ověřeny staletími používání. Její vliv na zmírňování deprese byl ověřen i vědecky. Závěrem studie, která byla za tímto účelem provedena, je, že středně těžkou depresi může třezalka zmírnit až o 50 %. Takových hodnot většinou nedosahují ani syntetická antidepresiva, se kterými bychom ji v žádném případě neměli užívat současně. Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) nepatří k rostlinám náročným na pěstování. Semena, kterými třezalku množíme, stejně jako semena dalších bylin a mnoha jiných zajímavých rostlin, můžete objednávat i na stránkách našeho obchodu www.osiva-semena.cz. Z hlediska výsevu semen třezalky je optimálním obdobím podzim, protože mráz zvyšuje podíl celkově vyklíčených semen.
Další rostlinou, ze které je možné připravit čaj s posilujícími a zklidňujícími účinky, je heřmánek pravý (Matricaria recutita). Semena této rostliny klíčí na světle, proto je vyséváme na povrch půdy. Heřmánek můžeme vysévat ve třech termínech: brzy na podzim (do 25. září, v teplých oblastech s dostatkem podzimních srážek), pozdě na podzim (od 20. října po celou zimu, v sušších oblastech), případně na jaře (od 15. března), v tomto období však semena klíčí nejnerovnoměrněji. Ačkoliv heřmánek je jednoletá rostlina, necháme-li malou část květů na rostlinách, bude se na stanovišti vysévat samovolně a prakticky zde vydrží až do doby, než se rozhodneme jeho pěstování sami ukončit. Heřmánek je nenáročný, při pěstování však pozor na nadměrné sucho a vlhko. Nevyséváme ho na větrná nebo zastíněná stanoviště a nehnojíme chlévskou mrvou.
Další rostlinou, která má uklidňující účinky a tudíž je vhodná při nespavostech a bolestech hlavy je levandulel ékařská (Lavandula angustifolia). Semena vyséváme na povrch výsevního substrátu, do kterého je pouze jemně zatlačíme. Na rozdíl od heřmánku a třezalky levanduli vyséváme výhradně na jaře do mělké misky a výsev ponecháme v bytě nebo ve skleníku. Semena klíčí zhruba dva týdny, a rostliny je poté nutné přepichovat. Na venkovní záhon se vysazují sazenice, které dosáhly cca 10 cm výšky. Pro předpěstované sazenice je potřeba vybírat dostatečně osluněná a suchá místa. Pro dobrý odtok vody není od věci před výsadbou provést drenáž. Dospělé rostliny je vhodné pravidelně sestřihovat, v opačném případě jsou rostliny řídké a v krajních případech až na několik vrcholových lístků úplně holé. Levanduli zkracujeme zhruba o jednu třetinu délky, ideálně v období od konce března do začátku dubna.