Základ podzimní zahrady tvoří jiřinky
Barevné listí opadavých stromů a keřů, plody různých barev a pestrobarevné jiřinky či okrasné trávy, vytvoří v zahradách kouzelné podzimní zákoutí.
Jiřinky vypadají křehce, ale pokvetou až do prvních mrazů. Nádherné syté barvy různých kombinací, jednoduché i plnokvěté formy, připomínající míčky. Z jejich různých kultivarů si vybere každý. Vyšlechtěno totiž bylo již asi 20 000 odrůd.
Uplatnění v zahradě mají tyto podzimní květiny díky neuvěřitelné rozmanitosti opravdu široké. Nízké se hodí na obruby cestiček, záhonů i do přenosných truhlíků či korýtek, nejmenší dokonce i do skalek. Vyšší vytvoří ozdobné pásy kolem trávníku, domu, plotu, a především působivé ostrůvky kdekoli. Jako atraktivní solitéry vyniknou nejlépe v malé skupince nejvyšší jiřinky, které dorůstají přes 1,5 m.
Jejich hlízy však zimu venku nepřežijí a před zimou je musíte uklízet, pocházejí totiž ze Střední Ameriky, kde jsou zimy mnohem mírnější, než u nás. Po prvním mrazíku seřízněte jiřinky asi 10 cm nad zemí a poté je opatrně, abyste nepoškodili křehké hlízy, vyrýpněte. Hlízy očistěte od země a nechte je oschnout na slunci. Asi na týden je uložte do míst, kde je sucho a teplota do 20 °C, aby neplesnivěly.
Jiřiny pak uložte ve sklepě s klimatem vhodným pro brambory a jablka. Teplota by nikdy neměla klesnout pod bod mrazu, ideální je teplota kolem 5–8 °C. Nechte je ležet volně, bez zakrytí, zasypané jen lehce vlhkou rašelinou, hoblinami, pilinami či pískem.
Na jaře je nechte pár dní v teple narašit a koncem dubna již můžete začít vysazovat, přibližně 7–10 cm pod povrch země. V této době je možné jiřinky také namnožit dělením hlíz. Jiřinkám bude svědčit slunce a vápnitá, úrodná půda.
