Zahradničení v srpnu. Zelenina poroste jen s dostatkem vláhy.
Děti si užívají prázdninových horkých slunečných dní, zahradníci až tak ne. Ve dnech, kdy z oblohy nespadne ani kapka, vyžadují zrající plody rajčat, paprik i okurek vydatnou zálivku. Za péči však budou vděčné i další druhy zeleniny, květiny, stromy i keře.
Zelenina, a to jak listová, tak i plodová bude růst a plodit, jen pokud jí poskytnete dostatek vláhy. Některé druhy, jako např. rajčata, melouny a cukety, jí vyžadují opravdu mnoho. Výhodnější je zalévat obden větším množstvím vody, nežli denně malou sprškou – voda by se měla dostat do hlubších vrstev půdy. Nezbytné je i přihnojování, zejména pak pro rostliny pěstované v nádobách, jelikož mají omezený přísun živin. Na záhonech můžeme půdu před vysycháním chránit mulčováním.
Po sklizni prvních druhů zeleniny nenechte záhony ležet ladem – stále ještě můžete vysévat mrkev, černou ředkev, letní odrůdy ředkviček, červenou řepu, kedluben, zeleninový fenykl, brokolici, endivii, mangold i špenát a sklizně se spolehlivě dočkáte. Nastává také čas pro výsev zimní zeleniny: růžičkové kapusty, kadeřávku a póru, vysévat můžete rovněž zelí pro podzimní a zimní sklizeň, čekanky pro sklizení kořenů a pozdější rychlení, nebo červené či zelené salátové čekanky. Pro sklizeň v příštím roce můžete vysít černý kořen a ozimá cibule. Vyséváme-li saláty, volíme stejně jako u ředkviček, vhodné letní odrůdy, u kterých je silně potlačena tendence vybíhat do květu. V parném létě snesou i polostín pod stromy, dokonce je to vhodnější než záhon na přímém slunci. Důkladně také zaléváme. Oblíbené jsou letní odrůdy salátu - Mars, Saturn a Jupiter. Odolný je i ledový salát, který ucelené hlávky ale tvoří delší dobu. Sklizeň brzy po vysetí nabízejí saláty listové, určené k trhání nebo řezu mladých listů. Pro sklizeň mladých lístků opakovaně vyséváme také roketu a kopr, včas sklízíme, po seříznutí opět obrazí. Vysít se dají ještě i fazolky a hrášek.
Rajčata nezaléváme nikdy na list, zaléváme je pouze ke kořenům, aby vlhkost na listech nepodporovala rozvoj houbových chorob. Jestliže se i přesto objeví první příznaky onemocnění – žloutnoucí a hnědnoucí listy - poslouží postřiky ekologickými přípravky na bázi kaseinu. Rozmíchat je lze v posilujícím nálevu z přesličky, nebo nepasterovaném mléce smíchaným s vodou v poměru 1:1. Rajčatům pravidelně vylamujeme zálistky a vyvazujeme je k opoře.
Okurky často trpí na svilušku a padlí, těm může naopak kropení na list prospět, neboť je jistou prevencí. Kropíme ale ráno, aby listy do večera oschly – příliš vlhka by podporovalo rozvoj plísně okurkové. Prevencí proti ní může být pěstování na síti. Proti škůdcům jsou první pomocí ekologické postřiky na bázi olejů, které jim zalepí dýchací otvory a tak je zahubí, ale plody můžeme ihned po ošetření sklízet.
Plodovou zeleninu, jako jsou rajčata, papriky, mochyně, lilky, dýně, melouny, cukety hnojíme ideálně hnojivem ze zkvašeného drůbežího trusu. Rostlinám dodává komplex výživných látek, navíc prospívá půdě, pečuje o její zdraví a dlouhodobou úrodnost.
Hrášek cukrový, určený pro konzumaci celých lusků, sklízíme s ještě drobnými semeny, u hrachu dřeňového necháme semena vyrůst, ale ne ztvrdnout. Cukety sklízíme mladé, do délky 20 cm - budou chutnější a podpoříme tak násadu dalších květů a plodů. Lusky keříčkových fazolek sklízejte, dokud je lze snadno rozlomit, budou křehké a šťavnaté.
