Zahradničení v květnu
Pokračujeme v setí a výsadbě, zároveň však již můžeme sklízet časnou úrodu salátů a ředkviček. Současné teplé počasí rostlinám vyhovuje, ale chybí jim vláha z májových deštíků, výsevy i čerstvé výsadby je třeba důkladně zalévat, aby nezaschly. Všechny rostliny, i suchomilné trvalky a bylinky, vyžadují vláhu, nežli se ujmou. Přílišnému vysychání půdy zabráníte mulčováním, navíc jím podpoříte tvorbu tolik potřebného humusu. S výsadbou choulostivých rostlin počkejte raději „po zmrzlých“, přestože vám přijde, že jsou teploty dostatečně vysoké.
V průběhu celého května vyséváme letní (či celoroční) odrůdy ředkviček, odolné vůči dřevnatění a vybíhání do květu. Narostlé ředkvičky včas sklízíme. Zaléváme pravidelně v menších dávkách, nárazová závlaha vede k praskání bulviček. Můžeme stále vysévat letní odrůdy salátů, odolné proti horku, hořknutí a vybíhání do květu. Semena poklíčí lépe na světle, pouze je přitlačte k substrátu a pravidelně zalévejte. Pro okamžitou konzumaci můžeme vysévat mrkev karotku, případně mrkev pozdní pro uskladnění. Zasejete-li v první půli května, bude možné karotku sklízet během září, mrkev v říjnu. Pro časnou sklizeň můžeme v půli května vysazovat letní zelí, a zrovna tak začít s výsevem zimních odrůd pro podzimní sklizeň. Před dřepčíkem, květilkou zelnou i běláskem ochrání záhony bílá netkaná textilie. Stále ještě můžeme sít pozdní odrůdy brokolice a květáku. Poklademe-li jako mulč mezi řádky posečenou trávu a kopřivy, půdu nejen ochrání před vysoušením a zarůstání plevelem, ale i postupně obohatí o živiny, na které jsou košťáloviny náročné. Stále můžeme dosévat např. roketu, kopr nebo hrášek pro postupnou sklizeň.
Veselé a barevné záhony vytvoříme výsevem letniček, nejlépe ve směsích. Letničky mohou však doplňovat i trvalkové výsadby – nenáročné druhy se v nich samy rok od roku přesévají. U přímých výsevů letniček, které by mohli pozdní mrazíky zahubit (jako je například oblíbená cínie, aksamitník či slunečnice), zvážíme termín výsevu podle polohy zahrady. Před lehkým mrazíkem výsevy uchrání bílá netkaná textilie.
Předpěstované sazenice rostlin pro výsadbu do nádob, jako jsou pelargonie, petúnie, lobelky a další oblíbené balkónové květiny již můžeme vysadit do truhlíků a umístit ven, v případě hrozícího mrazíku však bude potřeba je schovat domů nebo do skleníku. Podobně tomu tak je i s dalšími přenosnými rostlinami, jako jsou rozmarýna, fuchsie, oleandry, vavřín, citrusy, palmy a další, i ty by si již měly užívat čerstvého vzduchu, pozor však na přímé slunce, rostliny si musí zvykat postupně. Vhodné pro ně bude před větrem chráněné, klidné, polostinné místo. V sezóně potřebují nádobové rostliny častější zálivku a pravidelné přihnojování. Ideální je také jejich přesazení.
Za sucha zaléváme a přitom přihnojujeme i ovocné keře, jako je rybíz, angrešt, maliny, ostružiny, vyplatí se to. Zaléváme také mladé, letos vysazené stromky. Denní zálivka není nutná, ale je lepší zalít je větším množstvím vody najednou, aby se dostala až d hloubky ke kořenům a nenutila je hledat vláhu jen blízko povrchu. Stromkům prospěje také mulčování půdy pod korunou, nebo naopak její osetí či osázení vhodnými rostlinami, např. lichořeřišnice, měsíček či máta pomáhají stromy chránit proti škůdcům, pěkně vypadají a navíc jsou i jedlé a léčivé.
