Vyznáte se v růžích?
Stejně jako v dnešních zahrádkách a parcích po celém světě byly růže oblíbené již v zahradách starověkých a středověkých paláců. Nemusíte ale být přímo růžovými nadšenci, abyste je nezvládli pěstovat. Pro začátek je ideální znát jejich členění…
Růže jsou snad nejšlechtěnější květinou všech dob a nabízejí tolik druhů a odrůd, že dokonalý přehled má jen na slovo vzatý „růžo znalec“. Nám ostatním neodborníkům postačí jako vodítka tato základní dělení:
podle způsobu růstu jsou děleny do skupin na růže keřové, stromkové, plazivé, popínavé, minirůže, růže sadové, záhonové … Květy lišíme podle uspořádání na jednoduché a plné, vysoké, kulovité, rozetovité, ploché … Jsou to převážně vícekvěté keříky. Jeden květ na jednom výhonu však mívá čajová růže Rosa chinensis thea a její kříženci jež nazýváme čajohybridy, a které patří mezi nejčastěji pěstované záhonové růže a růže pro řez.
Odlišovat je můžeme podle barev, odstínů a jejich kombinací od bílé, přes krémovou, žlutou, oranžovou a růžovou po růže červené až fialové… na dvě skupiny dělíme růže podle doby kvetení – neremontantní růže (kvetou jednou v roce) a růže remontantní (tzv. remontantky), které mohou koncem léta a začátkem podzimu nakvétat na nových výhonech podruhé…
Jak růže správně pěstovat? Stanoviště jim vybíráme slunné a vzdušné, nejlépe na jihovýchodní či jihozápadní straně. Svědčí jim výživná, avšak velmi dobře propustná hlinitopísčitá půda s pH kolem 6 až 7. Půda nesmí být trvale podmáčená, jinak by docházelo k uhnívání kořenů. Růže zůstávají na jednom místě mnoho let a jsou tak poměrně náročné na živiny, proto je pravidelně hnojíme, nejlépe speciálními hnojivy pro růže. Růže sázíme nejlépe na podzim až do zámrazu, možná je však i jarní výsadba (nejlépe konec března až začátek května). Očko sazenice zapustíme asi 3-5 cm pod zem.
Sadové růže
mají bujný růst, vytvářejí obvykle objemné keře a naši zimu přečkávají bez jakékoliv ochrany. Patří sem nejen růže vyšlechtěné, ale i botanické (plané) druhy - např. růže svraskalá, která dává chutné a velké šípky, nebo růže šípková, která je pokládána za předka všech našich domácích ušlechtilých růží. Vyplní nejrůznější zákoutí, jsou vhodné i pro výsadbu odolných a neprostupných, nestříhaných a volně rostoucích živých plotů.
Pnoucí růže
bývají poměrně rychle rostoucí a odolná, naši zimu snáší bez zakrytí, mnohé jsou remontantní, jsou ideální ke zkrášlení pergol, sloupů, zdí, plotů, efektní je také popnutí starých, již neplodících a odumírajících stromů.
Půdopokryvné růže
jsou drobnější, avšak poměrně rychle a bujně rostoucí, stonky rozprostírají do plochy nízko při zemi, vhodné jsou k pokrytí menších i větších ploch půdy, skvěle zpevňují svahy, nevyžadují přílišnou péči, uplatní se tedy i na špatně přístupných místech.
Minirůže
bývají velké jen 10-45 cm, jsou tak vhodné pro osázení okrajů záhonů nebo cestiček, pěstovat je můžeme i v květináčích nebo truhlících na balkóně.
