Vypěstujte si česnek medvědí na své zahrádce
Česnek medvědí (Allium ursinum) je jednou z prvních jarních bylinek. Jedná se nejen o léčivou bylinku, ale také i pěknou okrasnou rostlinu. Naleznete jej na mnoha lokalitách v lužních lesích brzy z jara, velmi často se však vyskytuje v chráněných oblastech. Pokud si této populární bylinky chcete užívat bez omezení, tak si ji pěstujte na zahrádce nebo na balkoně.
Medvědí česnek lze úspěšně pěstovat nejen na zahradě, ale i v květináči na balkoně nebo terase jako venkovní rostlinu. Nesmíte ovšem zapomínat na zalévání, protože má rád vlhko. Na zahradě ho můžeme vysadit pod stromy, kterým na podzim opadávají listy, nebo na místa, která leží ladem. Česneku se bude dařit i na severní straně zahrady.
Medvědí česnek je vytrvalou, 10–40 cm vysokou bylinkou s podzemní cibulí, která je dlouhá až 6 cm. Listy má přízemní řapíkaté, úzce eliptické až vejčité. Jsou dlouhé 10–20 cm a široké 2–5 cm. květy jsou drobné, bílé, stopkaté, bez pacibulek.
Pozor, při jarním sběru ve volné přírodě si ho můžeme splést s jedovatými listy konvalinky vonné, ty jsou totiž velmi podobné. V případě česneku medvědího, pokud rozemnete list, ucítíte charakteristickou vůni po česneku.
Česnek množíme výsevem semen. Optimální doba pro výsev je od září do listopadu, protože musí projít zimním obdobím, jinak velmi špatně klíčí. Ideální je nechat rostliny na zahradě vykvést, samy se pak budou dál vysévat a bohatě rozrůstat. Česnek medvědí snadno zplaňuje. Vyséváme jej na stinné místo, nejlépe v blízkosti keřů a stromů do písčitohlinité až jílovité vlhké půdy s příměsí rašeliny.
Semena vyklíčí na jaře, sklizně se však dočkáme až napřesrok, mladé listy sklízíme v dubnu a květnu od druhého roku vegetace.
Lze rozmnožovat i výsadbou cibulek nebo vyrytím shluku rostlin i s balem s následným rozdělením a přesazením. Cibulky česneku medvědího můžeme vysazovat až do listopadu podobně jako cibulky jarních cibulovin. Sázíme je v trsech po 5–15 kusech a do hloubky 3–8 cm.
Je potřeba dostatečné a pravidelné zalévání . V přírodě se totiž vyskytuje jako rostlina původních lužních lesů. Půdu pro pěstování česneku nehnojíme.
Čerstvé listy před rozkvětem obsahují mimo jiné sirné sloučeniny, vitamíny C a skupiny B, flavonoidy, silice, fytoncidy, aminokyseliny allicin a alliin. Slouží především jako silné přírodní antibiotikum a antivirotikum.
Česnek medvědí má protiplísňové, detoxikační či antioxidační, močopudné a projímavé účinky. Pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu, snižuje krevní tlak, podporuje trávení, pomáhá při virových onemocněních, uvolňuje dýchací cesty, podporuje paměť. Osvědčil se při jarních očistných kúrách, využívá se při léčbě mykóz, dokáže zničit zlatého stafylokoka, nežádoucí střevní bakterie i parazity.
Náš tip:
Z listů medvědího česneku si udělejte pesto, tinkturu, med nebo olej. Jako ochranu před viry užíváme tinkturu po dobu 1 měsíce, po 20 kapkách 3x denně ve sklence vody před jídlem. Antivirovou kúru si dopřejte 2x ročně.