Vlhká louka květnatá - osivo Planta Naturalis - směs lučních květin a trav - 10 g
Vlhká louka květnatá je speciálně složené osivo vhodné na vlhká místa v nížinách, v okolí řek a potoků.
Zakládání květnaté louky z výsevu je na vlhkém stanovišti někdy obtížné. Po zaorání travnatého porostu na trvale mokré půdě dochází k rychlé regeneraci původních trav a potlačení květnatých druhů. V tomto případě je vhodné lokalitu „přepolařit“ (pěstovat 1 rok obilí).
Balení vystačí na 5–10 m2 plochy.
Jak si vypěstovat květinovou louku ze semínka?
Semena květnatých luk vyséváme ideálně na jaře či na podzim. Louku zakládáme stejně jako trávník. Osivo nejdříve rovnoměrně rozházíme a mělce zapravíme do půdy. Pouze lehce uhrabeme. Doporučujeme lehce uválcovat.
Osivo jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.
Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
Počáteční růst rostlin je pomalý, proto kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečením a následným odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečení tedy pomáhá podporovat druhovou pestrost lučních květů.
Hned v prvním roce výsevu je nutné porost častěji sekat, asi 4–6 cm nad zemí. Od druhého roku sečeme 1–3 krát do roka. Ideálně vždy, když přestává odkvétat.
Upozornění:
Nepřisévejte jiné osivo do založené loučky. Zcela určitě by totiž luční květy potlačily.
Doporučený výsevek:
- ruční setí .......... 2 g na 1 m2
- setí strojovou sečkou .......1 g na 1 m2
Složení:
Luční květiny 65%
čertkus luční (Succisa pratensis) – 1
česnek hranatý (Allium angulosum) – 2,5
divizna švábová (Verbascum blattaria) – 0,3
hladýš pruský (Laserpitium prutenicum) – 0,5
hrachor luční (Lathyrus pratensis) – 3
jestřabina lékařská (Galega officinalis) – 2
jetel luční (Trifolium pratense) – 4
jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) – 2
kakost luční (Geranium pratense) – 0,5
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) – 0,5
kontryhel ostrolaločný (Alchemilla vulgaris) – 0,5
kosatec sibiřský (Iris sibirica) – 5
kosatec žlutý (Iris pseudocorus) – 3
krvavec toten (Sanquisorba officinalis) – 2,5
kyprej vrbice (Lythrum salicaria) – 1
mochna norská (Potentilla norvegica) – 0,5
mydlice lékařská (Saponaria officinalis) – 2,3
olešník kmínolistý (Selinum carvifolia) – 1
pcháč šedý (Cirsium canum) – 0,5
pryskyřník prudký (Ranunculus acris) – 3,5
rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis) – 12
rozrazil dlouholistý (Veronica maritima) – 0,7
řebříček bertrám (Achillea ptarmica) – 1,5
silenka dvoudomá (Silene dioica) – 3
starček vodní (Senecio aquaticus) – 0,2
svízel bílý (Galium album) – 3
svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii) – 3
štírovník bažinný (Lotus pedunculatus) – 1
šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 2
tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) – 0,5
žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) – 2
Traviny 35%
bojínek luční (Phleum pratense) – 4
kostřava luční (Festuca pratensis) – 9
lipnice luční (Poa pratensis) – 6,5
medyněk vlnatý (Holcus lanatus) – 1,5
metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) – 1,5
ostřice dvouřadá (Carex disticha) – 1
ostřice Otrubova (Carex otrubae) – 1
ostřice všedošáchor (Carex bohemica) – 2
psárka luční (Alopecurus pratensis) – 4,5
psineček veliký (Agrostis gigantea) – 1
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) – 3
Některá semena mohou být v případě potřeby nahrazena podobnými.