Už jste zkoušeli pěstovat minikiwi?
Pro všechny z vás, kdo rádi sklízíte exotické plody, máme v nabídce jeden druh liánovité rostliny, který ačkoliv pocházející z Číny, plodí i v našich podmínkách. Je totiž plně mrazuvzdorný a skvěle se proto hodí pro celoroční pěstování na balkonech, pergolách nebo zídkách. Jméno této rostliny je aktinídie význačná (Actinidia arguta), ale známější je jako tzv. minikiwi. Ovoce, které jsme jako kiwi zvyklí nakupovat v obchodech, jsou ve skutečnosti plody aktinídie ovocné. Ty jsou sice větší než minikiwi, ale aktinídie ovocná by u nás celoročně nepřežila. V ostatních charakteristikách jsou plody minikiwi srovnatelné s klasickými kiwi. Stejně jako kiwi, má i minikiwi šťavnatou dužinu s vysokým obsahem vitamínu C a hořčíku. Barva dužiny může být zelená nebo u méně známých čínských odrůd zlatá. Slupka je kožovitá s drobnými chloupky. Jejich konzumace má pozitivní vliv na látkovou výměnu, zpevňuje cévy a žíly, posiluje imunitní systém a zlepšuje zrak.
Minikiwi se dá poměrně dobře množit i pomocí semen. Semena, která se před výsevem doporučuje stratifikovat, vyséváme mělce pod povrch půdy. Výsev udržujeme vlhký v teplotě kolem 20 °C. V těchto podmínkách semínka obvykle vyklíčí během 20 až 30 dní.
Sazenice vysazujeme na vzdálenost 2 až 4 m v průběhu celého roku. Vhodné je ale vysazovat sazeničky ve vegetačním klidu. Při jarní výsadbě nejlépe v druhé půlce května, když už nehrozí nebezpečí pozdních jarních mrazíků.
Rostlině se daří nejvíce na stanovišti s přímým sluncem. Roste a plodí v písčitých i hlinitých půdách. Ani v nárocích na živiny nepatří mnikiwi k náročným rostlinám, nicméně sazenice, které vysadíme na záhony s dobrou zásobou půdních živin, budou lépe růst a pravidelně plodit. Dobré podmínky vytvoříme např. promísením původní zeminy s kompostem, popř. se zkompostovaným hnojem. Vysokou hodnotu pH pomůže snížit přídavek rašeliny.
Aktínidie jsou poměrně dlouhověké rostliny a jako všechny liány ke svému růstu potřebují pevnou oporu. Kov sice má vysokou tepelnou vodivost a bývá proto v létě více rozpálen, zatímco v zimě snadno promrzá ale je vhodnějším materiálem na oporu než dřevo. Můžeme také použít konstrukce z trubek potažených plastem, který tvoří tepelnou izolaci a takto upravené kovové trubky jsou zároveň odolnější vůči korozi.
Kořenový systém aktínidií je uložen poměrně mělce pod povrchem. V létě, zvláště při dlouhotrvajícím období sucha, je proto potřeba rostliny často zalévat. Jako doplněk zálivky se doporučuje i mulčování, které podstatně omezuje ztráty půdní vody. Zálivka během období s nedostatkem srážek má prokazatelný vliv na množství i velikost sklizených plodů. Pokud je k dispozici, je nejvhodnější na závlahy dešťová voda. Při zalévání je možné se řídit vzhledem listů, které jsou při nedostatku vody svěšené. Při přemokření listy černají a rostlina v důsledku hniloby kořenů odumírá.
Aktínie význačná kvete až začátkem června, proto jinak obávané pozdní jarní mrazíky v jejím případě nejsou pro sklizeň plodů nebezpečné. Květy této rostliny jsou bílé a opylují včely.
Škůdci se při pěstování na zahradě neobjevují. Fyziologické poruchy, které se na rostlině mohou vyskytnout a projevit na vzhledu listů jsou většinou následkem vlivů jako např. slunečního úpalu, přemokření, přehnojení nebo nevhodné půdní reakce.
Plody velikosti angreštu dozrávají v září až v půli října. Je možné je konzumovat v čerstvém stavu nebo je zpracovat např. zavařováním. Minikiwi není nutné loupat.