Teplá léta vybízejí k pěstování melounů

Ačkoliv je mnohými považován za ovoce, není tomu tak, meloun je druhem plodové zeleniny patřící do čeledi tykvovitých. Tvrdá povrchová část melounu ochraňuje sladkou, měkkou a vodnatou dužinu. Jejich domovinou je Afrika, i když se pěstují po celém světě. Milují teplé klima. V současnosti se pěstuje velké množství druhů melounů, které se liší jak tvarem, velikostí, tak i barvou.

Rozlišujeme dvě hlavní skupiny:

Vodní meloun neboli lubenice obecná (Citrullus lanatus) – tvoří ho silná zelená, někdy i žíhaná hladká kůra a vodnatá, nejčastěji načervenalá dužina (existují i odrůdy se žlutou dužinou), v níž jsou rovnoměrně rozmístěna semena. Dužina je křehká, má nepříliš sladkou chuť a nepatrné aroma. Obsahuje okolo 90% vody. Jednotlivé plody mohou vážit až 15 kg, ale nejlepší jsou plody o hmotnosti okolo 2 kg.

Cukrový meloun (Cucumis melo) - má zelenou či žlutou kůru s hrbolky připomínajícími bradavice a typicky žlutou či oranžovou dužinu. Oproti vodnímu melounu je dužina aromatičtější, měkčí a má typickou ananasovou vůni, plody jsou výrazně menší (1-3 kg) a obsahují 6 – 8 % cukru.

Je to jednoletá teplomilná poléhavá rostlina dorůstající až 150 cm. Patří do stejného rodu jako okurka. Je známý v těchto kultivarech:

• Honeydew – s jemnou chutí, světle zelenou dužinou a žlutou slupkou,
• Ogen – původem z Izraele, malý kulatý meloun,
• Kantalup – pocházející z Asie, sladký meloun vonící jako ananas,
• Gallia – typická pro něj je rozpraskaná zlatožlutá slupka připomínající kůru stromu,
• Charentais – se zelenobílou slupkou a voňavou a sladkou oranžovou dužinou.

Meloun vodní je teplomilnou plodinou s vysokými nároky na teplo, citlivou na kolísání teplot i závlahy. Pro pěstování melounu volíme místo v závětří, kam svítí celý den slunce, rozhodně je nedáváme na záhon zastíněný stromy. Potřebuje dobře propracovanou a propustnou půdu bohatou na humus a živiny, základem je kompost nebo uzrálý chlévský hnůj. Půdu vyžaduje lehčí hlinitopísčitou až hlinitou. Nevhodné jsou půdy těžké, studené a zamokřené.

Stejně jako tykve můžeme melouny pěstovat přímo na kompostu. Melouny bychom nikdy neměli pěstovat na záhonu, kde byly loni dýně, patisony nebo cukety, abychom zamezili výskytu chorob a škůdců. Pro úspěšné pěstování je vhodné mulčování půdy černou netkanou textilií nebo černou polyetylénovou fólií, které prohřívají půdu, podporují rychlejší růst, šetří vláhu a brání zaplevelení.

Jestliže melouny nepěstujeme na textilii či fólii, půdu kolem rostlin pravidelně kypříme a zbavujeme plevelů. Rostliny je nutné pravidelně zalévat, v období sucha je spotřeba vody ještě vyšší. Vhodnější je intenzivní zálivka zhruba dvakrát týdně než častější zalévání malými dávkami. Zálivku omezíme v období zrání plodů, aby nedocházelo k uhnívání a praskání plodů.

Melouny potřebují dostatečný přísun živin, přihnojujeme je pravidelně hnojivem bohatým na dusík. Vodní meloun je úžasným pomocníkem při detoxikaci organismu a hubnutí, protože přispívá k rychlejšímu vylučování škodlivých látek z těla a pomůže zbavit se přebytečných kilogramů. Je silně močopudný, a pomáhá tak při léčení potíží s ledvinami. Jemná vláknina dužiny posiluje stěny střev a podporuje trávicí systém.