Svilušky a mšice – nepřátelé Vašich rostlin

Nejnáchylnějšími rostlinami k napadení těmito škůdci jsou ty, které mají měkké stonky a listy. Těchto škůdců si na rostlinách všimneme většinou až tehdy, když už jsou přemnožení.

Svilušky

Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) patří mezi roztoče, kteří vysávají živiny z cévního systému listu. Na rostlině se pak objevují první příznaky, na listech jsou žluté skvrny a postupně usychají, nové výhony jsou zakrnělé. Po dostatečném namnožení si tito roztoči tvoří na spodní straně listů jemnou pavučinu. Ta slouží pro jejich transport. Přezimující samičky svilušek kladou vajíčka na listy několikrát za rok (mohou mít až dvacet generací). Sviluška je dospělá během 15-ti dní. Pokud mají svilušky vhodné podmínky, tj. pokojovou teplotu a vlhkost, rozmnožují se velmi rychle. Včasná indikace výskytu je pro boj se sviluškou velmi důležitá. Následně můžeme použít chemické postřiky proti roztočům, tzv. akaricidy. Přirozenými nepřáteli jsou draví roztoči čeledi Phytoseidae, kteří jsou využíváni v biologickém boji.

Mšice

Mšice (Brachycaudus) jsou na rozdíl od svilušek škůdci postřehnutelní pouhým okem. Jsou to totiž několik milimetrů velcí škůdci, kterých jsou stovky různých druhů. Nejrozšířenější je u nás mšice broskvová, chmelová, hnízdotvorná, jitrocelová, maková, rybízová, skleníková a další. Všeobecně platí, že jde o savý hmyz, který oslabuje venkovní i pokojové rostliny. Společným znakem také je rychlý cyklus rozmnožování. Největší nálety na venkovní rostliny jsou v květnu, rostliny chráníme vhodnými insekticidy. Na pokojovky pak v jarním období. Proti mšicím se osvědčuje i biologický boj - přirozenými nepřáteli jsou slunéčka, larvy pestřenek, zlatooček, nebo třeba entomopatogenní houby.

Jak rostliny chráníme?

Nejdůležitější je rozeznat, jaký škůdce naše rostliny napadl a podle toho následně zvolit vhodný ochranný postřik. Proti sviluškám používáme akaricidy, proti mšicím insekticidy. V každém případě si pečlivě nastudujte příbalové informace v balení postřiků. Vhodné naředění a opakování postřiku tak, aby postihl všechny vývojová stádia škůdců, je neméně důležité.

Proti mšicím většinou postačí jeden postřik, proti sviluškám musíme provést většinou nejméně tři postřiky, vždy po několika dnech. Spolu s přípravkem použijeme vhodné smáčedlo, které přidáte v malém množství přímo k postřiku. Chemický roztok díky němu lépe ulpívá na rostlinách a je odolnější proti smytí deštěm.

Proti mšicím je vhodným přípravkem Mospilan 20 SP. Jde o systémově účinný insekticidní postřik s účinnou látkou Acetamiprid ve formě ve vodě rozpustného prášku, určeného k hubení především mšic a molic.

Proti sviluškám používáme selektivní kontaktní přípravek Nissorun 10 WP. Jde o přípravek ve formě dispergovatelného prášku k hubení svilušek na pokojových i venkovních rostlinách. Vyznačuje se dlouhodobým specifickým účinkem. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje, proto je důležitý několikanásobný postřik, který ovlivní všechny generace svilušek. Přípravek snadno prochází listy (tzv. translaminační účinek) a hubí tak vajíčka i na spodní straně listů.