Sázíme a pěstujeme: brambory
Součástí jídelníčku běžných obyvatel se brambory staly již v 19. století. Pocházejí z Ameriky a patří mezi okopaniny. Pěstují se podobně jako košťáloviny v první trati, patří tak k náročnějším plodinám. Náročná je zejména příprava pozemku a pozdější „údržba“.
Pěstování nebude úspěšné, pokud si nepořídíte kvalitní certifikovanou sadbu. Nabídka na trhu je široká, vybírat můžete z více než sto šedesáti druhů. V našem obchodu zakoupíte odrůdy od prověřené značky Kiepenkerl (např. Agria, Bellarosa, Laura, Monique, Blaue St. Galler). Před výsadbou necháme brambory naklíčit. Narašené klíčky by měly být dlouhé jeden až dva centimetry, delší klíčky by se při výsadbě ulámaly a nové rašení by sadbu vysílilo.
Brambory nebudou prospívat v půdě příliš těžké, jílovité, chladné a utužené. Trpěly by zde plísněmi, hlízy by byly nevzhledné a mohly by být popraskané. Na jaře se také tyto půdy s malým obsahem vzduchu špatně a pozdě prohřívají. Lepší a vyšší úrodu sklidíte v půdách lehčích a písčitých. Tyto půdy jsou na živiny sice chudé, ale lze je dobře obohatit hnojem nebo kompostem.
Brambory vysazujeme od konce března až po druhou polovinu května, záleží na lokalitě, aktuálním počasí a teplotách (poznáte to tak, že půda bude mít v hloubce jednoho centimetru teplotu okolo 6-8 stupňů). Hlízy brambor sázejte asi dvacet až třicet centimetrů od sebe (sázíte-li do hrůbků, tak je vytvořte od sebe v této vzdálenosti), nikdy ale ne příliš hluboko. Hloubka by měla být zhruba o jeden až dva centimetry větší, než je výška hlízy. Pětašedesát až sedmdesát centimetrů by pak měla být vzdálenost jednotlivých řádků, aby měly rostliny dostatek místa, vzduchu a světla. Při výsadbě musí vrcholová očka směřovat nahoru. Jestliže je hlíza vysazena opačně, připravíte ji o množství zásobních látek a energie a oddálíte tak začátek růstu. Osázené řádky je nutné zahrnout do výšky sedmi až patnácti centimetrů. Dbejte na to, aby řádky byly rovné po celé délce. Záhony zalijte a brambory udržujte stále mírně vlhké (pak velmi rychle naklíčí). Po vzejití prvních listů je znovu přihrňte, podpoříte tím vývin hlíz a zároveň znemožníte růst plevelům. V sousedství brambor se nedaří rajčatům, špatně vedle nich prospívají také červená řepa, celer, hrách a okurky. Rozumí si naopak se zelím, fazolemi, kedlubnami nebo špenátem.
Brambory ohrožuje plíseň bramborová. Pravidelná nebo preventivní ochrana se provádí jen u odrůd určených pro skladování, rané odrůdy jsou ohroženy daleko méně. Je nutné zabránit přechodu plísně z natě do hlíz. Jestliže nestihnete chemickou ochranu natě, je potřeba napadenou nať z pozemku včas odstranit (nejlépe pokosením těsně u země). Ze škůdců je to pak mandelinka bramborová, jejíž larvy napadají listy. Na malé ploše je ideální ruční sběr. Postřik insekticidy je sice možný, na zahradě ale raději dávejte přednost jiným metodám ochrany rostlin.
Po raných a poloraných odrůdách, které se sklízejí v červnu či v červenci, můžeme pěstovat třeba zelí pro skladování, špenát, keříčkové fazole, kedlubny nebo endivie.
#BBD0E0 »
