Salát na sto způsobů (2.)
Konzumace salátů napomáhá procesu trávení – jejich velkou část totiž tvoří rostlinná vláknina a hořčiny, které ho podporují. Obsahují také prospěšnou kyselinu listovou, významné je i zastoupení železa a vápníku. Salát by tak měl být denní součástí jídelníčku. Vzhledem k jeho rozmanitosti se nikdy neomrzí.
Všem odrůdám se bude dařit v humózních, živných půdách - zásadní je dostatečná půdní i vzdušná vlhkost. Salát lehce okopáváme, nenecháme ho zaplevelit. Salát je náchylný na podehnívání, sazenice sázíme mělce, aby saláty volně vlály ve větru. Závlaha je také důležitá, zaléváme mezi řádky, nikdy ne na rostliny. Je možný i přímý výsev salátu a pozdější vyjednocení.
Pro svou křehkost a pevnou hlávku je ceněn zejména salát ledový. Jeho předností je i to, že lze skladovat déle než ostatní saláty. Na jaře i na podzim můžeme pěstovat např. odrůdy Miniko (velmi raný ledový salát tvořící menší, ale velmi pevné kompaktní hlávky s malými manžetovými listy, lze jej proto pěstovat i ve sponu 25 x 25 cm a je určen pro zahrádkáře, kteří ocení jeho vynikající chuť a extrémní odolnost proti vybíhání, jakmile se začnou tvořit hlávky, doporučuje se méně časté, ale vydatné ranní zalévání, abychom předešli vnitřnímu zahnívání, okrajové listy jsou výrazně zelené, hustě vroubkované), Maximo (polopozdní ledový salát s velkými manžetovými listy a mohutnými hlávkami volnější skladby, které lze snadno rozebrat na jednotlivé listy, listy jsou matně zelené barvy, téměř bez vroubkování, vyžaduje spon minimálně 30 x 30 cm a dostatek vláhy, zejména v období intenzivní tvorby hlávek, má vysokou odolnost proti vybíhání hlávek) či Ledan, ten dokonce zvládne celosezónní pěstování, tedy i v parném létě.
Pro podzimní výsevy k přezimování můžeme zvolit salát polníček. Vysejeme jej pozdě na podzim, nejlépe až koncem listopadu (těsně před zámrazem), výsevy překryjeme bílou textilií a ponecháme osudu. Po prvním větším oteplení začne salát klíčit a růst, takže již koncem února můžeme sklidit první polníček ze záhonu.
Výhodou salátů určených k česání je, že je sklízíme postupně, dle naší potřeby (můžete je odtrhávat buď jednotlivě, nebo odříznout u země celou růžici). Vysít lze například Frisby, Lollo, Dubáček či Batavii. Po celou sezonu můžeme pěstovat dokonce odrůdy Karminova či Zlatava. Česací saláty je vhodné pěstovat na černé textilii či je zamulčovat jiným materiálem. Listy tvoří jen přízemní růžici protáhlých listů, velmi jemné chuti. V prudším dešti se hlína a písek často na listy dostávají a je pak náročné je smývat.
Salát římský pěstujeme ideálně na jaře a na podzim, v létě jej můžeme pěstovat pro mladé listy. Listy v hlávce jsou mohutnější, křupavé, šťavnatější, mírně tužší než u salátu hlávkového. Sázíme ho do sponu cca 40 × 40 cm, protože rostliny jsou celkově prostorově výraznější.
