Pro výsadbu opadavých dřevin je listopad ideální
Tavolník (Spirea)
Listnatý opadavý okrasný keř kompaktního nebo široce křovinatého vzrůstu s půvabnými květy bílé a růžové barvy. Rod nabízí asi osmdesát druhů v řadě odstínů. Je odolný, velmi přizpůsobivý a hodí se jak na skalku, tak i do živého plotu. Druhy se od sebe liší velikostí, barvou olistění, odstínem květenství i obdobím květu. Rostliny zakoupené v kontejnerech vysazujeme kdykoliv, pokud není půda promrzlá nebo příliš blátivá. Prostokořenné rostliny vysadíme do půdy co nejdříve, ať už na jaře nebo na podzim. Jestliže se tavolníku nebude dařit na jednom místě, opatrně ho rýčem vyzvedneme a přemístíme na nové stanoviště, velmi rychle se aklimatizuje. Netrpí na šok z přesazení. Sami si ho můžeme namnožit, nové rostlinky získáme z bylinných řízků odebraných v červnu nebo červenci, kdy obsahují nejvíce vlhkosti. Množit lze úspěšně i hřížením mladých ohebných výhonů. Mezi nejoblíbenější druhy tavolníků patří tavolník popelavý (Spiraea cinerea), tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia), tavolník van Houtteův (Spiraea x vanhouttei), tavolník japonský (Spiraea japonica), či tavolník význačný (Spiraea arguta).
Ruj vlasatá (Cotinus coggygria)
Název ruje je odvozen od jejího vzhledu (po odkvětu ke konci léta se zahalí do krásných, jemných, propletených „vlasů“ ochlupených plodenství). Keř kvete v červnu až v červenci květy žlutavé barvy. Na podzim mění před opadem listy všech kultivarů barvu na oranžovou až žlutou. Větve jsou prutovité až převislé, dlouhé a každý rok přirůstají až o metr. Ruj je odolný keř bujného vzrůstu, hojně větvený, který není složité pěstovat. Dorůstá výšky okolo 2 až 3 m, maximálně 5 m a průměru kolem 2–4 m. Květy se objevují na dvouletém dřevě, a z tohoto důvodu je každoročně příliš radikálně neseřezáváme – jen tak se dočkáme bohaté násady květů a posléze i největší okrasy – jejích „vlasů“. Řez však snáší dobře. Spolehlivě po sestřihnutí obráží a lze tak poměrně snadno vypěstovat hustě rozvětvený a bohatě olistěný keřík přiměřené velikosti, nebo krásný stromek s kompaktní korunkou. Stanoviště by mělo být chráněné, teplé a velmi světlé. Půda by měla být dobře propustná, nejlépe hlinitopísčitá s přídavkem vápence. Ruj je odolná vůči suchu, lépe snáší přísušek než trvale přemokřenou půdu. V půdách bohatých na živiny není hnojení potřebné. Mrazy snáší poměrně dobře. Vysazujeme je ideálně na podzim. Nejlépe vynikne jako solitéra – samostatně rostoucí, ničím neomezovaný keř.
