Podzimní sběr zeleniny
Na konci léta můžeme na uvolněných záhonech pěstovat zeleninu, na které si pochutnáme ještě letos. Jedná se o rychle rostoucí zeleninové druhy jako hlávkový a kadeřavý salát, ředkvičky, kozlíček polníček nebo karotky.
Tyto zeleniny lze předpěstovat (kromě karotky) nebo přímo vysévat na záhon. Při předpěstování sazenic semínka vyséváme do sadbovačů nebo jiných vhodných nádob. Jako zeminu používáme substrát pro výsev a množení, který svými vlastnostmi umožňuje co nejvyšší klíčivost rostlin. Po výsevu semen sadbovače zakryjeme průhledným plastovým sáčkem, venkovní výsevy lehkou netkanou textilií. Po vyklíčení semen fólii (sáček) odstraníme, aby rostlinky mohli volně růst.
Všeobecně známou listovou zeleninou je hlávkový salát. Sazenice sázíme ve vzdálenosti 25–30 cm od sebe, případně je na tuto vzdálenost vyjednotíme. Vhodný termín setí je od začátku srpna. Odrůdy vhodné do našich podmínek jsou například Attractie, Maikönig, Orion (máslová odrůda) nebo odrůdy k česání (zde se průběžně sbírají lístečky).
Velice chutnou a chuťově hodnotnou listovou zeleninou je kozlíček polníček. Tato méně známa zelenina se může vysévat na jaře, na podzim (jarní sběr) i koncem srpna – září pro podzimní sběr lístků. Semena přímo vyséváme do prokypřené, ne těžké půdy.
Jako cenný zdroj minerálních látek se často pěstuje špenát setý. Na jaře patří mezi první zeleniny na naší zahrádce a na podzim nám přinese pozdní úrodu. Vyséváme ho tedy jako předplodinu nebo následní plodinu. Pro jesenní sběr listů do poloviny srpna, při zářijovém výsevu přezimuje do jara. Řádky mají mít vzdálenost 15 – 25 cm, sběr prvních rostlin je možný po cca 5 týdnech. Při sklizni je vhodné odřezávat celé rostliny (nejdřív nejvíce vyvinuté), ne jenom listy, protože tak uvolníme místo pro rozvoj sousedních rostlin. Kvalitní odrůda špenátu s dlouhou tradicí je například Matador.
Z kořenové zeleniny je možné na podzim pěstovat ředkvičku a rané odrůdy mrkve. Příkladem je karotka Jubila, která má rychlý vývin a při letním výsevu můžeme mít mrkev z vlastní zahrady i na podzim. Mrkev obecně vyžaduje propustné půdy, protože v těžkých a kamenitých půdách vznikají různé deformace kořene. Dále je při pěstování této kořenové zeleniny důležité vyjednocení porostu tak, aby mezi jednotlivými rostlinkami byly cca 5 cm mezery. Vzcházející porosty je vhodné zakrýt lehkou netkanou textilií, urychlí se tím jejich vývoj.
Všem známa ředkvička není náročná na pěstování. Sít můžeme ve více intervalech, abychom pak mohli postupně sklízet. Pro pěstování ředkviček jsou vhodné středně těžké, humózní půdy. Výborné jsou odrůdy Carnita, Sora nebo Princ Rotin.
Pro urychlení sklizně uvedených rychle rostoucích zelenin je vhodné jejich pěstování v skleníku nebo pařeništi.
