Po špenátu Vám sice svaly jako Pepkovi námořníkovi nenarostou, ale zdravý je
Špenát je zdravou zeleninou plnou minerálů. Vypěstovat ho není nic složitého. V letních měsících však rychle vybíhá do květu, a to z něj pak už skoro noc není. Původem je z jihozápadní Asie a do Evropy se rozšířil už ve 14. století. Špenát tvoří přízemní volné listové růžice složené z trojúhelníkových nebo vejčitých listů, jež mají sytě zelenou barvu. Na začátku léta se pak objevují zelenožluté květy, které jsou nežádoucí, protože snižují kvalitu špenátu.
Nabídka odrůd špenátu je poměrně široká, na trhu jich potkáme více než deset, například Monores matador, Lorelay Winterriesen, Clarinet F1, Harp F1, Emilia F1, Palco F1, Monnopa, novozélandský nebo například Trumpet F1. Některé z odrůd jsou vyšlechtěny k vyšší odolnosti proti vybíhání do květu a lze je tak pěstovat téměř celoročně, většina se jich však sklízí na přelomu jara a léta. Dlouhé listy, které se dají sklízet postupně a během celé sezony má, v poslední době populární i tzv. novozélandský špenát neboli čtyřboč. Zajímavý je i tzv. anglický špenát, který svým vzhledem připomíná šťovík (sklízet z něj můžeme i několik let, je to totiž trvalka). Baby špenát má jemné křehké lístky, které dosahují velikosti 5 až 10 cm
Špenát poroste i v běžné zahradní půdě, ideální je však středně výživná, mírně zásaditá, je rostlinou druhé a třetí trati. Během pěstování ho nepřihnojujeme, hlavně ne dusíkatými hnojivy (rostlina totiž ukládá dusík v listech, takže bychom si nijak neprospěli). Vyséváme ho nejlépe do řádků (při výsevu na široko, by se nám špatně plelo). Semena vyséváme buďto brzy na jaře, nebo naopak až ve druhé polovině léta. Výsev bychom měli zasít jen tak hluboko, jak jsou semínka velká. Zaléváme pravidelně, ale ne příliš vydatně. Rostlina nesmí mít pod sebou přemokřeno, aby listy nezačaly zahnívat nebo plesnivět. Sklizeň se odvíjí od toho, jakou pěstujeme odrůdu. Novozélandský a anglický špenát sklízíme průběžně po jednotlivých listech, klasické odrůdy sklízíme celé najednou (ponecháte-li však srdíčko, většinou také znovu obroste). Na choroby špenát netrpí, ale trápit ho mohou mšice. Chemii na ně ale nepoužívejte, listy se konzumují brzy. V počátcích napadení jej postačí důkladně ostříkat vodou z hadice tak, abyste dostali škůdce ze spodní strany listů, zákrok zopakujte.
Ve špenátu je kromě železa (v množství 3 mg) obsažen ještě jód, vápník, arsen a kyselina fosforečná. Má také spoustu vitamínů, jako je betakaroten, provitamin A, C, vitamíny B1, B2, B6, PPE, K a kyselinu listovou. Je rovněž bohatým zdrojem lecitinu, spinacinu (špenátová bílkovina) a saponinů, jež příznivě působí na činnost pobřišnice a žaludeční sliznice.
Jeho konzumace příznivě ovlivňuje srdeční činnost, krvetvorbu, zpevňuje kosti, zuby, posiluje vlasy a nehty, působí močopudně a odvodňuje organismus, který tak zbavuje nebezpečných látek. Špenát má také blahodárný vliv na celý imunitní systém.
