Plzák španělský – pohroma našich zahrad
Rychle se množí a sežerou na co přijdou. O kom je řeč? Plzák španělský, nebo-li slimák.
Rozšířil se k nám z Pyrenejského poloostrova, západní Francie a Anglie před 50 lety, brzo dobyl celou Evropu a dostal se až do USA. U nás se invazivně šíří od roku 1991.
Je podobný našemu domácímu plzáku lesnímu a to svou velikostí 8 – 12 cm. Liší se však zbarvením – plzák lesní je černý nebo jasně cihlový a má menší apetit, jeho španělský příbuzný rezavý, jakoby ušpiněný.
Plzáci španělští se páří v červnu. Vajíčka kladou oba, každoročně to může být až 220 vajíček, rozdělených do několika snůšek. Nejvíce vajíček kladou na přelomu srpna a září, plzáčci se líhnou po cca 40 dnech. Vajíčka kladená v září přezimují a líhnou se na jaře, čím je tepleji, tím dříve. Nejvíce plzáků se objevuje v květnu a červnu. V našich podmínkách zimu většinou nepřežijí.
Na jaře jsou mladí a zásahy proti nim tedy efektivnější. A jak s nimi tedy bojovat, aby během chvíle nezlikvidovali celou zahradu? Nejlepší je kombinace všech dostupných metod – sběr, nástraha pastí, biologická ochrana... Nevzdávejte se a zahrada se vrátí do původní rovnováhy.
Rostlinky pokud možno zaléváme přímo ke kořenům a půdu okolo zbytečně nezvlhčujeme.
Kompost umístíme co nejdále od záhonů a raději ho před použitím prosejeme.
Plzáci mají rádi vlhko – tedy kupky trávy, úkryty ze dřeva. Můžeme toho využít, a používat je jako přirozené lapače, často je kontrolovat. Ráno nebo za soumraku obejdeme zahradu a posbíráme je. Je to nejlevnější, i když trochu pracná varianta. Po nasbírání je co nejrychleji usmrtíme, nejlépe zalitím vařící vodou.
Lákadlem pro slimáky je pivo. Do záhonů zapustíme nádoby, nalijeme dostatečné množství tekutiny a pasti každý den kontrolujeme. Nevýhodou těchto pastí je, že mohou přilákat i slimáky z dalekého okolí.
Záhony je možné i mechanicky chránit. Používáme různé bariéry – zapuštěné plechy s okrajem zahnutým směrem ven, měděný drát, pásy suchého materiálu – piliny, sláma, skořápky.
Plzákům většinou nechutnají aromatické rostliny, takže jimi můžeme olemovat záhon - například šalvěj, tymián, levandule.
Využijeme přirozených nepřátel - ropuchy, ještěrky, ježci, slepýši, užovky, rejsci i některé druhy ptáků. Plzáci jsou pochoutkou pro kachny – indické běžce. Vajíčky se živí plži s ulitou – skelnatka západní a skelnatka dravá.
Na mladé slimáky působí jako nervový jed i obyčejná káva, použijeme kávovou sedlinu.
Při použití chemických prostředků dáváme pozor, abychom neohrozili domácí zvířata. Účinné jsou přípravky na bázi sloučenin fosforu a železa, těm dáme přednost i z toho důvodu, že by neměli ohrozit ostatní živočichy.
