Pěstujeme ovocné stromy - jabloň
Stanoviště pro jabloně vybereme slunné a teplé. Ideální je orientace na jižní stranu, s půdou dostatečně bohatou na živiny, lehkou, dobře propustnou, vlhkou, ale nepřemokřenou. Jabloně upřednostňují půdu s neutrální až mírně kyselou reakcí.
Místo výsadby si předem připravíme. Vykopeme jámu přibližně 110 x 60 cm, v případě těžkých jílovitých půd 80 x 80 x 100 cm. Půdu upravíme podle potřeby. Do těžší půdy přidáme písek a do příliš lehké hlinitou zeminu. Na dno jámy dáme odleželý hnůj, či zahradní substrát, který již obsahuje patřičná hnojiva.
Před samotnou výsadbou zastřihneme odumřelé kořeny stromku a namočíme je do vody minimálně na 2 h, při jarní výsadbě provedeme základní řez. Při podzimní výsadbě ponecháme řez až na jaro.
Mladé stromky potřebují v prvních letech svého života oporu. Kůl zatlučeme do již vyhloubené jámy, poté dřevinu svisle vložíme a přihazujeme zeminu. Stromek nadzvedneme a lehce s ním zatřeseme, aby se půda dostala dobře i pod kořeny. Přidáme hlínu, ušlapeme prostor kolem dřeviny a nakonec připevníme strom ke kůlu. Důkladně zalijeme. Po vsáknutí vody můžeme místo výsadby mulčovat kůrou či listím.
Podle námi vybrané podnože musíme zvolit dostatečné rozestupy mezi jednotlivými stromy. Štíhlá vřetena vysazujeme do řad vzdálených od sebe cca 3 x 4 m, rozestupy mezi jednotlivými stromy by měly být 0,8 až 1,8 m. Zákrsky vysazujeme do sponu 4 m x 3 m, do řad s rozestupy 3,5 až 4,5 m a s rozestupy jednotlivých stromů 2,5 až 3,5 m. Čtvrtkmeny vysazujeme do sponu 5 m x 4 m, v řadách 4,5 až 5 m od sebe a s rozestupy jednotlivých stromů 2,5 až 3,5 m.
Pro správný růst jabloně je důležité dodávání potřebných živin: dusík, vápník, fosfor, draslík a hořčík. Draslík a fosfor je možné přidat do zeminy již před samotnou výsadbou a poté přidávat s dalšími živinami v průběhu vegetace. Dusík přidáváme hlavně na jaře.
Do půdy nesmíme zapomenout přidávat humus, nejkvalitnějším hnojením je samozřejmě dobře odleželý kompost. Zvýšenou pozornost věnujeme půdě zejména v době prokořeňování a také při výsadbě do příliš písčitých půd.
Nezapomínáme na pravidelnou probírku plodů. Odstraňujeme již malé plůdky na vzdálenost 10 cm (u menších plodů) nebo 20 cm (u velkoplodých). Strom by velkou násadu plodů nestihl vyživit.
Na zimu se natírají kmeny a nejsilnější větve tzv. vápenným mlékem - jedná se o 20 % směs hašeného vápna s vodou. Předtím je vhodné odstranit starou a odumřelou kůru kmene a až poté aplikovat. Strom tak bude chráněný nejen před mrazíky, ale i před sluncem. Z jižní strany stromu je možné také opřít větší dřevěnou desku. Mladší stromy lze obalit jutovinou nebo rákosovou rohoží.
K jabloňím patří velké množství škůdců a chorob, proti nimž se dá preventivně bránit.
Nejčastější je moniliová hniloba plodů, ta se projevuje především hnědnutím pletiva a tvorbou kupek světle hnědé barvy na povrchu plodů. Proti obaleči jabloňovému používáme fungicidy Discus, Rovral, Zaton a mnoho dalších.
Škůdcem je také pilatka jablečná, jejíž larvy postupně vyžírají dužninu a střed plodu. Poškozené plody je nutné odstraňovat, chemickou ochranu provádíme v době líhnutí larev, když opadají okvětní plátky.
Strupovitost plodů způsobuje houba, jež napadá plody, letorosty i listy. Vyskytuje se většinou při příliš husté výsadbě, za teplého a vlhkého počasí.
Častým škůdcem je mšice jabloňová, která se vyskytuje na konci mladých výhonků. Pomáhá preventivní postřik krátce po vyrašení Calypsem, Mospilanem či Pirimorem, nebo umístěním žlutých lepových desek.
