Pěstovat vlastní česnek se vyplatí

Už vás omrzel čínský česnek a český se vám zdá drahý? Vypěstujete si vlastní – není to vůbec složité a jistě to zvládnou i začínající pěstitelé. Česnek je zdraví velmi prospěšný, díky obsahu antibakteriálních látek je dokonce považován za přírodní antibiotikum. Vedle toho obsahuje i velké množství vitamínů a minerálů. Konkrétně česnek působí příznivě u lidí s vysokou hladinou cholesterolu, má pozitivní vliv na krevní tlak a činnost srdce a kromě toho, že chrání před nachlazeními a angínou, působí také jako prevence výskytu nádoru tlustého střeva a žaludku. Česnek má ještě další účinky a proto má na zahradě jistě své místo.

Odrůd česneku je mnoho, všechny lze ale zařadit do dvou základních skupin. V České republice jsou častěji pěstovány odrůdy typu paličák. Od nepaličáku, což je druhá skupina, se liší tím, že vytváří kulovité květenství s pacibulkami, který jakmile se objeví, je potřeba odstranit. V opačném případě by mohl snížit výnos. Od nepaličáků se paličáky dále liší fialovým zabarvením cibule, která je navíc symetričtější (jeho stroužky směřují ke středu cibule, u nepaličáků jsou okolo středu uspořádány spirálovitě). K výhodám nepaličáků patří jistější výnos a větší adaptabilita na různé typy prostředí, často mají i delší skladovatelnost.

Česnek lze sázet buď v podzimním nebo jarním termínu. Podzimní termín je výhodný v tom, že obvykle dává větší výnosy, sklizeň z jarní výsadby je naopak kvalitnější a lze ji déle skladovat, aniž by došlo k jejímu znehodnocení. Cibulka je u česneku tvořena dobře známými stroužky. Stroužky se sází všechny kromě poškozených nebo napadených plísněmi. Takové by však zdravá sadba obsahovat neměla. Výběru sadebního materiálu bychom měli věnovat péči i z dalších důvodů. Stroužky konzumního česneku není vhodné sázet. Při pěstování konzumního česneku totiž existuje celkem reálné nebezpečí, že jeho cibule a stejně tak stroužky jsou napadeny chorobami, které sice pro člověka nejsou nijak nebezpečné, ale zanesete-li si je na záhony, už těžko se jich zbavíte. Přitom ztráty na výnosech mohou být obrovské.

Před samotnou výsadbou je důležité česnek namořit. Díky namoření ho ochráníte před houbovými chorobami. Existuje mnoho speciálních přípravků na moření česneku, ale česnek lze namořit i v hypermanganovém roztoku. Pokud ale nejste zastánci chemie, jsou i přírodní metody, jak na namoření česneku. Jedním z nejoblíbenějších a nejjednoduších je teplá voda. Voda musí mít maximálně 50 °C. Stroušky do ní ponožíme zhruba na 25 minut. Je ovšem třeba dbát na to, aby voda měla maximálně již zmiňovaných 50 °C, pokud by měla více, hrozí zničení zárodku rostliny či pupenu. Teplá voda je spolehlivý zabiják bakterií, virů a plísní.

Podzimní termín výsadby závisí na teplotě půdy, která by měla klesnout pod 9 °C. Česnek se vysazuje poměrně hluboko – platí, že čím dřívější termín výsadby, tím hlouběji česnek sázíme. Průměrná hloubka, do které sázíme česnek během října, je kolem 6 cm. Spon do značné míry závisí na zvolené odrůdě, ale pohybuje se v rozmezí 20 až 40 cm mezi řádky a 5 až 12 cm v řádku. Po výsadbě nezapomeňte pozemek zalít.

Jarní česnek sázíme v březnu až dubnu. Kromě dobré skladovatelnosti sklizně, je výhodou jarního pěstování i jeho větší odolnost vůči nejrůznějším chorobám. Stejně jako na podzim i na jaře česnek sázíme do dobře připravené půdy. Půdu je vhodné zrýt, aby byla vzdušnější. Hnojení je však vhodné pouze za předpokladu, že budeme používat vyzrálý kompost. Používat ke hnojení čerstvý hnůj, zejména ten kravský, je u česneku naprosto nevhodné.

Česnek nevyžaduje častou zálivku, ale není dobré, když zůstane půda dlouho suchá. Termín sklizně je potřeba stanovit individuálně, spíše než na konkrétním období, závisí na stavu rostlin. Paličák se sklízí už ve stavu několika listů, zatímco nepaličák sklízíme, až když se celá nadzemní část začne pokládat. Včasnost sklizně je důležitá v tom, že u přezrálého česneku dochází k rozpadu cibulí na jednotlivé stroužky. Sklizený česnek spleteme či svážeme a dosušíme na stinném místě. Česnek skladujeme na suchém a vzdušném místě, předtím zkrátíme kořínky i nať, kterou odstřihneme cca 3 cm nad hlavičkou.