Papriky mají dlouhou vegetační dobu, vypěstujte si je od semínka. Vysévejte je už v únoru.
Do Evropy se papriky (Capsicum) dostaly při kolumbovských výpravách, indiány byly pěstovány po dlouhá staletí jako léčivé rostliny. Sladké kapie nebo pálivé chilli, jejich chutě jsou rozmanité, jako barvy a tvary.
Semena se vysévají již v lednu nebo únoru, do lehkého substrátu. Klíčení urychlíte namáčením semen. Klíčícím rostlinkám je třeba poskytnout dostatek tepla (nejlépe kolem 25°C) a světla. Vhodné je umístit je na okenní parapet orientovaný na jih či východ, světlo by neměla ubírat ani záclona. Když se vytvoří dva pravé lístky, rostlinky přepícháme do samostatných květináčů či kelímků.
Papriky jsou teplomilné, proto jim svědčí především teplé skleníkové klima, plodů se zde dočkáte dříve. Stejně poslouží i fóliovník, nebo jednotlivé fóliové kryty. Papriky jsou zde chráněny před deštěm, nejsou proto napadány houbovými chorobami. Ze škůdců je však často ohrožují svilušky. Jako první pomoc rostliny orosíme a zvýšíme vzdušnou vlhkost. Lze použít i postřiků, nejvhodnější jsou zdravotně nezávadné přípravky na bázi řepkového oleje a lecitinu, které škůdcům zalepí dýchací otvory.
Nejlepší vlastnosti paprik se projeví pouze při optimálních podmínkách růstu – tj. dobrá výživa, teplo a bohatá zálivka. Papriky se musí pravidelně zalévat tak, aby byl substrát stále mírně vlhký (nikoli však přemokřený). Dostatek vláhy potřebuje rostlina zejména tehdy, když se tvoří plody, aby byly velké a šťavnaté a nezasychaly jim špičky. Papriky pěstované ve skleníku či v nádobách, je nejlepší zalévat denně. Papriky začnou nasazovat plody, až když se teploty vyšplhají nad 18 °C. Bohatou úrodu podpoříme i výživnou půdou a pravidelným přihnojováním. Při výsadbě postačí trocha vyzrálého kompostu, při nasazování plodů je vhodné přidávat hnojivo s vyšším obsahem draslíku, jež podporuje vyzrávání plodů. Nevhodná jsou dusíkatá hnojiva, která zbytečně podporují pouze tvorbu listů. Papriky vysazujeme v rozestupech kolem 40–60 cm, podle vzrůstnosti odrůdy. Papriky potřebují oporu (výjimkou jsou keříkovité odrůdy). Plody jsou značně těžké a rostliny by se pod jejich tíhou mohly zlomit.
Dobře vyzrálé plody sklízíme průběžně (ale na rostlině je neponecháváme zbytečně dlouho – brzdily by dozrávání i nasazování plodů dalších), je třeba je odřezávat ostrým nožem, nebo odstřihnout nůžkami, jinak může dojít k poškození celých výhonů. Pěstujeme-li papriky ve skleníku, vyplatí se dezinfikovat řeznou plochu v roztoku hypermanganu, pro prevenci přenosu různých onemocnění z rostliny na rostlinu.
