Optimální čas na výsev rajčat je právě teď
Rajče (Lycopersicon esculentum) je jednoletá zahradní rostlina. V tropických oblastech, odkud rajčata pocházejí, může být i krátkověkou trvalkou. Hlavní stonek tzv. vysokých tyčkových odrůd dorůstá v teplých oblastech až 2,5 m výšky a vytváří přitom mnoho vedlejších výhonů. Nízké a tzv. keříčkové typy ukončují růst dříve a jejich stonky jsou vždy zakončeny květenstvím. Kompaktní zakrslé odrůdy dorůstají jen okolo 25 cm na šířku i do výšky.
Plody rajčat mohou mít rozmanitý tvar i barvu. Tvar plodů může být kulatý, plochý, švestkovitý, nebo např. hruškový. Plody tzv. rybízových rajčat mají v průměru jen 1 cm, zatímco třešňová rajčata mají průměr okolo 2,5 cm. Barva plodů může být nejen červená, žlutá či oranžová ale i růžová, bílá nebo černá.
O rajčatech je známo, že jejich plody obsahují vysoké koncentrace mnoha zdraví prospěšných látek. Patří k nim celá řada vitaminů, např. vitamin C a E, provitamin A nebo vitaminy skupiny B. Z minerálních látek jsou v rajčatech zastoupeny hlavně draslík a železo, ale i vápník a fosfor. Jsou také zdrojem vlákniny a v poslední době tolik důležitých antioxidantů, které mají moc ochránit naše těla před škodlivými volnými radikály. Rajčata podporují krvetvorbu a imunitu, mají proto také zásadní roli v ochraně těla před zhoubnými nádory, zejména žaludku a dvanácterníku.
Semena rajčat vyséváme zpravidla v první polovině března (do 20. 3.). K výsevu použijeme mělkou misku, kterou vyplníme asi 1 až 1,5 cm silnou vrstvou substrátu pro výsev a množení nebo zahradnického substrátu. Semena rajčat vyséváme na vzdálenost cca 1,5 cm. Výsev po té zakryjeme průhledným krytem nebo folií či mikrotenovým sáčkem a ponecháme na světle při teplotě okolo 24 °C. První rostlinky se začnou objevovat asi po třech dnech od výsevu. Přibližně po 14 dnech má už většina semenáčků pěstovaných ve správných podmínkách první dvojici pravých listů (od děložních lístků se liší tím, že jsou členité) a je možno je začít přesazovat. Rajčata přesazujeme např. do prázdných kelímků.
Na venkovní záhony vysazujeme sazenice až ve druhé polovině května, kdy je výskyt přízemních mrazíků, které by rostliny poškodily, již málo pravděpodobný. Před výsadbou do volné půdy rajčata postupně otužujeme (větrání). Všechny odrůdy tyčkových i u keříčkových rajčata mají rády slunné stanoviště.
Při vysokých teplotách všechny typy rajčat vyžadují důkladnou zálivku. Z důvodu omezení ztrát vody výparem je zejména v suchých oblastech vhodné mulčování. V suchých podmínkách je potřeba dodat každé rostlině cca 11 litrů vody jednou za týden. Častější zálivku vyžadují rajčata pěstovaná v nádobách.
Tyčkové odrůdy během růstu vyvazujeme k opoře v podobě tyčí, kůlů apod. a odstraňujeme všechny vedlejší výhony, které dorostly do délky 2,5 cm. Na konci léta nad dvěma listy nad posledním květenstvím odřízneme i hlavní výhon. Tímto opatřením podpoříme narůstání založených plodů a jejich dozrávání ještě před příchodem prvních mrazů.
Při pěstování jakékoliv odrůdy rajčete si musíme dát pozor na plíseň bramborou, která rostliny napadá zejména za vlhkého počasí. K postřiku se používají přípravky na bázi mědi, které není problém sehnat. Z důvodu omezení možnosti napadení rostlin plísní bramborovou je rovněž dobré se vyhnout zalívání rostlin na listy.
Nejranější sklizeň, za 7 až 8 týdnů po výsadbě, získáme z keříčkových typů. Rostliny s dosud nedozrálými plody můžeme před příchodem prvních mrazů na podzim vytrhat i s kořeny, za které je pověsíme v bezmrazém prostoru, kde plody dozrají. Vysoké odrůdy sklízíme za 10 až 12 týdnů po výsadbě.
