Okrasné máky budou dominantou kvetoucího letního záhonu
Určitě jste si v dětství dělali panenky z vlčího máku, ostatně i jeden večerníček vypráví „O makové panence a motýlu Emanuelovi“. Na makových polích se pěstují máky zejména pro olejnatá semena (nejen do buchet), na okrajích polí s obilím jsou zase máky krásným plevelem, i když v dnešní době už málo viditelným.
Jak z máku setého tak i vlčího byly vyšlechtěny krásné variety pro okrasu v zahradě. Všechny druhy máků (rod mák – lat. Papaver zahrnuje kolem stovky druhů a nespočet odrůd) mají jeden společný znak – ve svém těle i v plodech obsahují mléčnice, které při poranění roní latex obsahující opiové alkaloidy (např. morfin, kodein, papaverin, narkotin a další – celkem asi 40 alkaloidů), ty jsou hojně využívané v lékařství, ale i zneužívané pro výrobu nebezpečné drogy – opia. Maková semena bohatá na olejnaté látky se u nás používají jak k lisování oleje za studena, tak při přípravě potravin v pekařství a cukrářství.
Máky, je jedno jestli okrasné nebo seté, vyžadují slunné stanoviště a dobře propustné, vápenité až neutrální půdy. Hlavně vytrvalé druhy mají rády zároveň dostatečně hluboké a výživné (nebo pravidelně přihnojované) půdy. Rostliny jsou většinou poměrně odolné vůči suchu. Máky se množí hlavně výsevem, vytrvalé druhy i dělením trsů nebo kořenovými řízky.
Máky můžeme rozdělit na jednoleté (letničky) a vytrvalé druhy. Jednoduché rudé květy má planý mák vlčí (P. rhoeas), původem z Orientu, u nás už je však považován za náš původní druh. Zahrádkáři ho nemilují, je odolným polním plevelem. Z planého vlčího máku bylo vyšlechtěno mnoho zajímavých zahradních odrůd. Výška letniček je kolem 60–100 cm, mají květy jednoduché i plné, v barvách různých odstínů červené, růžové až oranžové či bílé, u některých s různě barevným lemem, kvetou v červnu až červenci. Mezi jednoletky patří i mák setý (P. somniferum) a jeho odrůdy. Je nejčastěji využívaný v zemědělství k produkci semen i opiových alkaloidů. Pěstován člověkem byl už ve starověku. Květy má většinou v různých odstínech bílé a fialové či jejich kombinaci. Vyšlechtěno je mnoho odrůd s velkými květy (kolem 10 až 15 cm) v barvách bílé, růžové, červené či fialové. Květy mohou být plné i jednoduché, s třapatými a rozeklanými i hladkými zvlněnými okraji. Kvetou v červnu až červenci a květy vydrží na rostlině asi 14 dnů.
Oblíbenější a oblíbenější jsou vytrvalé okrasné druhy máků, zvláště ty vzrůstné s velkými, nápadnými, barevnými květy. Nejčastěji se pěstuje mák východní (P. orientale), původem z Malé Asie, vysoký kolem 100 cm s květy oranžové až červené barvy uprostřed s černou skvrnou a mák zahradní (P. pseudo–orientale), kříženec P. orientale a P. bracteum. Ten dorůstá výšky přes 100 cm a má velice variabilní květy, nejčastěji červenooranžové s černou skvrnou uprostřed. Občas je skvrna světlejší nebo zcela chybí a květy mohou být zbarvené i dorůžova či dohněda. Vhodným kultivarem máku lze oživit i skalku. Skalkové druhy jsou převážně vytrvalé, menšího vzrůstu (kolem 10 až 40 cm), nejsou náročné na výživu. Jsou odolné suchu, proto je můžeme vysadit na slunné kamenité skalky či svahy i na zelené střechy. Zajímavý je kultivar Papaver alpinum, 8 až 12 cm vysoký druh se žlutými, oranžovými či bílými květy, nebo Papaver atlanticum, 10 až 40 cm vysoká rostlina s oranžovočervenými květy, který pochází z horských oblastí Maroka.
