Nebojte se pěstovat ze semen
Většina rostlin, které kvetou, vytváří po opylení semena. Semena jsou orgány rostlin určené zejména k jejich reprodukci. Pokud je dodrženo několik základních doporučení, má tento způsob rozmnožování a pěstování rostlin velké přednosti a úspěšně ho zvládnou i dosud nepříliš zkušení pěstitelé.
Tvar a velikost semen se u různých rostlin liší. Ve všech semenech je zárodek ukryt pod ochrannými vrstvami. Vedle obalů a zárodku jsou součástí semen i zásobní látky, ze kterých rostlina při procesu klíčení získává energii.
U osiv nás zajímá především klíčivost. Klíčivost závisí nejen na jakosti a stáří semen, ale i na druhu rostliny. U některých rostlin může být 95 %, zatímco u jiných pouze 30 %, přestože budeme v obou případech mít stejně jakostní osivo. Stejně rozmanitá je i doba klíčivosti. Semena většiny druhů zeleniny si určitou úroveň klíčivosti udržují zpravidla tři, pět i více let, zatímco okrasné stromy mají semena s dobou klíčivosti jeden až dva roky.
Aby si semena, která nakupujeme s předstihem, udržela svou klíčivost, je v období od nákupu do výsevu důležité, aby byla správným způsobem skladována. Semena je vhodné skladovat v chladu a s omezeným přístupem vzduchu. Semena uchovávaná v neprodyšných obalech jsou chráněna před vlhkostí, která by je probudila z vegetačního klidu. V chladu, optimálně mezi 5 až 10 °C, semena skladujeme proto, abychom zpomalili životní pochody probíhající uvnitř semínka. Tím si semena udrží schopnost klíčit po delší dobu, než kdybychom je vystavili vysokým teplotám nebo výkyvům teplot.
V případě, že pěstujete zeleninu, začíná bohatá sklizeň už nákupem semen a hlavně pak jejich výsevem. I ta nejkvalitnější semena nevyklíčí, pokud jim k tomu nepřipravíme vhodné prostředí. Vhodným prostředím se rozumí přiměřená teplota a vlhkost půdy, do které semena vyséváme. To je důležité u zeleniny (rostlin), které pěstujeme na zahradě z přímého výsevu. U některých rostlin, především choulostivých na nízké teploty, je však nutné si v domácích podmínkách ze semen nejdříve předpěstovat sazenice. Tento postup se týká zejména rajčat, paprik, rané zeleniny a druhů, které mohou následkem nižších teplot nebo mrazu vybíhat do květu a přitom je jejich kvetení nežádoucí (např. celer).
Semena některých dřevin nebo exotičtějších rostlin je před výsevem nezbytné určitým způsobem ošetřit. U jehličnanů i mnohých listnatých stromů např. vyséváme nejčastěji tzv. stratifikovaná semena. Stratifikace se na rozdíl od běžného skladování semen v suchém prostředí odehrává v chladu a vlhku, čímž se odstraní zábrany klíčení. Doba stratifikace se u různých druhů liší. Semena smrku se např. stratifikují jeden měsíc. Stratifikaci naplánujeme tak, abychom semena poté mohli vysévat v optimálním termínu, u jehličnanů to je obvykle na jaře nebo na podzim. Jeden až dva měsíce se stratifikují semena zeravu a nejdéle, až šest měsíců, stratifikujeme semena jalovce. Stratifikaci naopak nemusíme provádět u borovice pokroucené, cedrů, cypřišku Lawsonova, metasekvoje a jedle.
Lepšímu klíčení semen exotických rostlin může pomoci, namočíme-li je před výsevem na několik hodin (obvykle 12 až 24) nebo dva až tři dny do vlažné vody.
