Mochyně peruánská a mochyně židovská třešeň
Mochyně jsou exotické rostliny patřící do čeledi lilkovitých a pocházející většinou z Jižní Ameriky. Nezaměnitelné plody mochyní připomínají tvarem malé lampiony. Tento dojem umocňuje navíc ještě jejich zářivá barva. I proto bývají sušené větévky jako suchá dekorace součást podzimní a zimní výzdoby interiéru. Díky dozrávajícím plodům, dekorativním listům i květům, však mochyně neméně dekorativně působí i na zahradě.
Mochyní existuje mnoho druhů, v České republice však nejčastěji pěstujeme mochyni peruánskou (Physalis peruviana) nebo mochyni židovskou třešeň (Physalis alkekengii).
Mochyně peruánská může být až dva metry vysoká bylina, s jejímiž plody jste se možná již setkali, neboť často bývá součástí příloh ke sladkým i slaným pokrmům. Na talíři tyto plody (botanicky se jedná o bobule) totiž působí velmi dekorativně. Výjimečné jsou ovšem i z hledisky zvláštní sladkokyselé chuti. Při pozření působí plody mochyně peruánské velmi osvěžujícím dojmem a díky obsahu vitaminů (hlavně vitaminu C a provitaminu A) a minerálních látek, uspokojíme nejen potřeby chuťové ale i fyziologické potřeby našeho těla. Plody mochyně peruánské lze konzumovat jak syrové, tak i zpracované. Jako přílohu je podáváme dušené s cukrem případně s medem nebo si z nich můžeme vyrobit marmeládu, ovocné saláty nebo např. zmrzlinu.
Ani v našich podmínkách není pěstování této rostliny náročné a do značné míry jej lze přirovnat k pěstování rajčat. Do výsevního truhlíku semena vyséváme od února až do dubna. Narostlé semenáče poté rozsadíme jednotlivě např. do kelímků od jogurtu a po přejití ledových mužů (po 20. květnu) je vysazujeme na venkovní stanoviště. Z hlediska půdních vlastností jsou pro tuto rostlinu nejvhodnější půdy hluboké a humózní. Důležité jsou i slunná poloha a dostatek vláhy během celého vegetačního období. Přestože je mochyně peruánská víceletá rostlina, u nás ji vzhledem k místním klimatickým podmínkám pěstujeme jako rostlinu jednoletou. Bobule ukryté uvnitř žlutých lampionků sklízíme na podzim. Při uložení v chladu a suchu je můžeme skladovat i několik měsíců.
Na rozdíl od mochyně peruánské mochyni židovskou třešeň, která nepochází z Jižní Ameriky, ale z jihovýchodní Asie a Japonska, můžeme pěstovat jako rostlinu vytrvalou. Plody, které i tento druh mochyně má ukryté uvnitř zářivých lampionků, sice nejsou jedovaté, ale při nadměrné konzumaci mohou vyvolávat nevolnost. V porovnání s výbornou chutí plodů mochyně peruánské jsou však plody mochyně židovské třešně poměrně kyselé, takže bychom se jimi předávkovat opravdu neměli. Plody mají využití v léčitelství, přesto mochyni židovskou třešeň u nás pěstujeme hlavně jako okrasnou trvalku.
Z hlediska pěstebního je mochyně židovská třešeň nenáročná trvalka. Nenáročné je její množení z výsevu semen. Můžeme ji vysévat přímo na konečné stanoviště nebo si můžeme doma předpěstovat sazenice. Mochyně židovská třešeň se poměrně rychle rozrůstá, proto ji vysazujeme na dostatečně prostorné stanoviště, nejlépe v polostínu. Půda by měla být stejně jako v případě mochyně peruánské výživná a pokud možno spíše zásaditá.
