Louka starých časů - osivo Planta Naturalis - směs lučních květin - 10 g

Jak si vypěstovat květinovou louku ze semínka?

Semena květnatých luk vyséváme ideálně na jaře či na podzim. Louku zakládáme stejně jako trávník. Osivo nejdříve rovnoměrně rozházíme a mělce zapravíme do půdy. Pouze lehce uhrabeme. Doporučujeme lehce uválcovat. 

Osivo jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.

Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).

Počáteční růst rostlin je pomalý, proto kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.

Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečením a následným odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečení tedy pomáhá podporovat druhovou pestrost lučních květů.

Hned v prvním roce výsevu je nutné porost častěji sekat, asi 4–6 cm nad zemí. Od druhého roku sečeme 1–3 krát do roka. Ideálně vždy, když přestává odkvétat. 

Upozornění: 

Nepřisévejte jiné osivo do založené loučky. Zcela určitě by totiž luční květy potlačily. 

Doporučený výsevek:
- ruční setí .......... 2 g na 1 m2
- setí strojovou sečkou .......1 g na 1 m2

Luční květiny 80 %

čičorka pestrá (Securigera varia) – 2 

divizna švábovitá (Verbascum blattaria) – 0,3 

hadí mord španělský (Scorzonera hispanica) – 1 

hlaváček letní (Adonis aestivalis) – 2 

hlaváček roční (Adonis annua) – 5 

hořec křížatý (Gentiana cruciata) – 0,3 

hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) – 1,5 

hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 1 

hvozdík pyšný (Dianthus superbus) – 0,2 

chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca) – 0,1 

chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) – 1,5 

chrpa modrá (Centaurea cyanus) – 0,5 

jestřábník savojský (Hieracium sabaudum) – 0,5 

jetel horský (Trifolium montanum) – 2,5 

kmín kořenný (Carum carvi) – 5 

kohoutek věncový (Lychnis coronaria) – 1 

kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 3 

koukol polní (Agrostemma githago) – 5 

krabilice zlatoplodá (Chaerophyllum aureum) – 0,5 

kravinec španělský (Vaccaria hispanica) – 1 

len vytrvalý (Linum perenne) – 3 

lnička drobnoplodá (Camelina microcarpa) – 0,5 

mák vlčí (Papaver rhoeas) – 0,5 

merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus) – 0,5 

mrkev obecná (Daucus carota) – 2 

oman vrbolistý (Inula salicina) – 0,2 

orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) – 2,5 

ostrožka stračka (Consolida regalis) – 0,3 

ostrožka východní (Consolida orientalis) – 0,3 

pilát lékařský (Anchusa officinalis) – 1 

plamének celolistý (Clematis integrifolia) – 1 

prvosenka jarní (Primula veris) – 1 

řebříček bertrám (Achillea ptarmica) – 0,8 

řimbaba chocholičnatá (Tanacetum  corymbosum) – 2 

řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) – 0,3 

silenka dvoudomá (Silene dioica) – 2,5 

silenka nadmutá (Silene vulgaris) – 2,5 

silenka nící (Silene nutans) – 2,5 

silenka širolistá bílá (Silene latifolia) – 1 

sléz velkokvětý (Malva alcea) – 3 

smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 1 

starček bludný (Solidago erraticus) – 0,2 

suchokvět roční (Xeranthemum annuum) – 0,5 

svízel syřišťový (Galium verum) – 2 

šalvěj hajní (Salvia nemorosa) – 1,5 

šalvěj luční (Salvia pratensis) – 1 

šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 1

tužebník obecný (Filipendula vulgaris) – 2 

úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 2 

vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) – 7 

zvonek klubkatý (Campanula glomerata) – 0,2 

zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) – 0,3

Traviny 20 %

bojínek hliznatý (Phleum nodosum) – 0,5 

kostřava červená (Festuca rubra) – 5 

kostřava ovčí (Festuca ovina) – 2,5 

lipnice luční (Poa pratensis) – 3,5 

mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) – 0,5 

poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 3 

psineček obecný (Agrostis capillaris) – 0,5 

psineček veliký (Agrostis gigantea) – 0,5 

trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) – 2 

válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum) – 2

Některá semena mohou být v případě potřeby nahrazena podobnými.