Listopad na zahradě (část 2.)
Listopad je čas, kdy dozrávají nejpozdnější plody a kdy kvetou pozdní okrasné rostliny. Jinak je to především období, ve kterém se zahrada připravuje k zimnímu odpočinku. Ale i v listopadu je na zahradě stále co dělat. Několik námětů na činnosti Vám přinášíme i v tomto článku.
Zejména pokud nemáme kolem zahrady plot, měli bychom v listopadu zajistit ochranu stromů proti okusu zvěří. Především srnčí zvěř v době nedostatku potravy hoduje na dřevinách v zahradě, tím, že okusuje jejich kůru. Když napadne dost sněhu, dostane se až do míst větvení. A pokud dojde k poškození v této oblasti, většinou už není možné takto poničený stromek zachránit.
Ovocné stromy v listopadu také vápníme. Vápník potřebují především peckoviny. V listopadu je také pořád ještě vhodný čas na jejich výsadbu. Vysazujeme či přesazujeme v tomto období hlavně neopadavé listnaté stromy, jehličnaté stromy, ale také jádroviny, peckoviny, vřes a rododendrony. Mladé ovocné stromky přihnojíme kompostem a vždyzelené dřeviny a jehličnany před příchodem mrazů ještě důkladně zalijeme. Tím se zvýší jejich odolnost vůči mrazům, zejména pokud by byl na podzim nedostatek srážek.
"Živý vánoční strom, který budeme o vánočních svátcích zdobit, je už teď nezbytné přenést na dočasné chladnější stanoviště v domě, aby si mohl postupně zvykat na změnu klimatu."
Listy ze stromů napadené rzí a strupovitostí je nutné kvůli sporám zneškodnit, jelikož by v následujícím roce mohly způsobit velkou škodu. Jednou možností je ho bezpečně spálit, ale lépe uděláme, pokud ho budeme kompostovat. Abychom však zabránili rozšíření zárodků chorob, je nutné napadené listí nebo ovoce překrýt vrstvou jiného materiálu, která zabrání jejich rozšíření. Vysoké teploty spory spolehlivě zničí.
Listí shrabáváme průběžně, aby trávník pod ním nezežloutl nebo aby ho nenapadla plíseň sněžná. Navíc, pokud nenadále napadne sníh, což je v listopadu už docela reálné, nebylo by již možné ho vyhrabat.
V souvislosti se nenadálým sněhem se také vyplatí nachystat si materiál na posyp všech přístupových cest. Vhodnější než sůl, která by mohla uškodit rostlinám v zahradě, je písek nebo drobný štěrk. Zkontrolujeme a připravíme také nářadí na úklid sněhu.
Jestliže pěstujeme na záhonech podzimní zeleninu, kterou jsme vyseli v září nebo začátkem října, neměli bychom ji nechávat bez ochrany před nízkými teplotami. Vhodnou ochranu může poskytnout chvojí, sláma nebo netkaná textilie. Netkaná textilie chrání rostliny nejen před účinkem mrazu a nízkých teplot, ale také před poškozením ptactvem a zvěří.
Můžeme ještě také sklízet růžičkovou kapustu, pórek, kapustu, kadeřávek nebo celer. Protože bulvy celeru jsou odolné vůči mrazu a v případě dostatku podzimní vláhy se ještě zvětšují, není třeba se sklizní celeru pospíchat. Poslední rajčata ze skleníku dozrají nejlépe zabalená po jednom v hedvábném papíru. Jejich dozrávání lze případně urychlit, pokud je uskladníme společně se zralými jablky nebo banány.
Vyséváme cibuli, kořenovou petržel nebo ranou mrkev, které vyrostou na jaře.
Do květináčů vysazujeme petržel, pažitku a cibuli. Jsou to druhy, které se dají lehce pěstovat doma za oknem, a které nám pomohou se v zimě zásobit čerstvou zeleninou v podobě jejich nati. Stačí jen, když trs pažitky vyryjeme a zasadíme do vhodného květináče.
V listopadu ale zahradu již jen zazimováváme. To znamená hlavně přikrýt chvojím choulostivé rostliny a přidat vrstvu mulče k jejich kořenům.
