Listopad na zahradě (část 1.)
I v listopadu se na zahradě dají strávit pěkné dny. Stromy v tuto dobu překypují barvami, které si udrží až do prvních silnějších mrazů. Nejtypičtější listopadovou prací je vedle hrabání listí také rytí záhonů. Ještě pořád je co sklízet a vysazovat. Potřeba je také připravit stromy, keře a ostatní rostliny včetně trávníku na zimní odpočinek.
V listopadu je možné sklízet růžičkovou kapustu, pórek nebo kadeřávek. Na záhonech přes zimu necháváme ozimý česnek, cibuli, mrkev nebo salát. Cibuli, kořenovou petržel nebo ranou mrkev můžeme v tomto období stále vysévat.
Z hlediska výsadeb je listopad vhodným měsícem především k vysazování ovocných a okrasných dřevin. Stromy v kontejnerech se před sázením vyplatí zalít, aby se při vyjímání nedrolil kořenový bal. Prostokořenným stromkům před výsadbou prospěje, namočíme-li je před výsadbou alespoň na 12 hodin do vody.
Na začátku měsíce bychom měli vysadit cibuloviny, které jsme nestihli vysadit v průběhu září a října. Při takto zpožděných výsadbách ale musíme počítat s tím, že cibule kvůli mrazu nestačí zakořenit a tuto ztrátu budou muset dohánět na jaře. Choulostivé podzimní cibuloviny je naopak potřeba ze záhonu vyjmout, očistit a na vhodném místě uložit.
Obvyklou listopadovou prací je hrabání listí. Spadané listí můžeme využít k ochraně záhonů a vytrvalých rostlin před mrazem či nežádoucím vypařováním zimní vláhy. Jen je třeba dát pozor u rostlin s nadzemními listovými růžicemi, které by pod nastýlkou z listů mohly uhnít.
V listopadu se na zahradě nachází spousta rostlinného materiálu, který by bylo škoda nevyužít ke kompostování. Do kompostu patří zbytky okrasných rostlin, ovoce a zeleniny, posekaná tráva, shrabané listí a další.
Kompostujeme-li napadené listí a sesbírané ovoce, je nutné ho překrýt vrstvou jiného materiálu, která zabrání rozšíření choroboplodných zážitků. Z trávníku shrabáváme listí průběžně, aby trávník pod ním nezežloutl a aby ho nenapadla plíseň sněžná.
Na začátku listopadu bychom měli stihnout zrýt prázdné záhony. Zatímco někteří zahrádkáři ryjí záhony i na jaře, většina říká, že jarní rytí je polovina úrody. Záhony přerýváme, aby došlo k rozložení všech organických zbytků, na kterých mohou přežívat nejrůznější škodlivé organismy. Rytí také oslabí přežívající plevele a jejich semena se při něm zapraví do hloubek, ze kterých nebudou moci vyklíčit.
Na zahradě je spousta rostlin, které pochází z teplých oblastí a před naší zimou je proto potřeba je ochránit. Patří k nim i některé bylinky, jako tymián, rozmarýn nebo levandule. Nejnebezpečnější jsou pro ně situace, kdy mrzne a tyto rostliny nechrání sněhová pokrývka. Rostliny se proto vyplatí už preventivně zakrýt chvojím nebo slámou a listím.
Chvojím je potřeba před mrazem ochránit i okrasné rostliny. Výhoda je, že jako ochrana před mrazem nezadržuje chvojí v bezprostřední blízkosti rostlin vlhkost. Podzimní péči však potřebují i jehličnany a neopadavé listnaté dřeviny, které je před příchodem mrazů potřeba důkladně zalévat. Tím se zvýší jejich odolnost vůči mrazům, zejména pokud by podzim nepřinesl dostatek srážek. Pokud v zimě napadne hodně sněhu a zvláště je-li mokrý, mohlo by dojít ke zlámání větví a proto je potřeba ho v takových situacích ze stromů setřást. Aby u jalovců a tújí nedošlo k rozlomení koruny, vyplatí se je před zimou svázat.
