Lahodná listová zelenina s širokým využitím v kuchyni - mangold
Jeho křehké listy můžeme využívat jako špenát a šťavnaté řapíky jako chřest. Listy má velmi dekorativní – řapíky mohou být bílé, žluté nebo červené až fialovočervené a listy kadeřavé nebo ploché. Účinky na zdraví jsou velmi příznivé, snadno se pěstuje a sklízet ho lze i pod sněhem. Neobsahuje kyselinu šťavelovou jako špenát a chutná i lidem, kteří ho nemusí. Jinak se nazývá také cvikla, listová řepa nebo římská kapusta.
Mangold (Beta vulgaris convar) je dvouletá cizosprašná rostlina příbuzná řepě. V druhém roce se na rostlinách na konci vysokého stonku objeví lata květů, které postupně dozrávají do semen. Rostliny často dosáhnou i více než jednoho metru. Konzumují se listy, listová žebra a řapíky. Existují různě vyšlechtěné barevné varianty řapíků.
Mangold obsahuje vysoké množství provitaminu A, vitaminy C, B1, B2, B3, B5, B9, bílkoviny, vlákninu, vápník, draslík a sodík, hořčík, fosfor, železo, rutin a kvercetin. Látky rutin a kvercetin významně zpevňují cévy a vracejí jim pružnost, proto je mangold vhodný pro starší lidi a nemocné aterosklerózou a jinými žilními problémy. Podporuje krvetvorbu, působí preventivně proti nádorům, pomáhá s výkyvy nálad, zlepšuje soustředění a paměť.
Mangold vyžaduje slunečné stanoviště, výživnou půdu obohacenou chlévskou mrvou nebo kompostem a dodatečnou zálivku. Pokud je dostatečná sněhová pokrývka, přežije i pod sněhem, ale holomráz jej zničí. Semena vyséváme od dubna do poloviny srpna, nejlépe postupně, přímo na stanoviště. Vzešlé rostlinky probereme tak, aby mezi nimi byly rozestupy 20–30 cm. Pravidelně zaléváme, půdu můžeme i mulčovat (mulč drží vlhko). Přibližně po třech měsících sklízíme průběžně (odlamujeme vnější listy, nikdy neutrhneme celou rostlinu, vždy několik listů ponecháme a mangold znovu obrazí). Květenství vždy vylomíme. Před zimou rostliny zakryjeme chvojím, slámou, listím nebo netkanou textilií, a pokud počasí dovolí, sklízíme ho i v zimě, anebo brzy zjara. Vhodnými sousedy na záhonu jsou různé druhy salátů, cibulí, ale snese se v podstatě s jakoukoli zeleninou kromě špenátu a červené řepy.
Dělení mangoldu podle listů:
• listový – úzké řapíky se nemusí vyřezávat, má jemné listy dlouhé asi 20 cm. Chuťově připomíná špenát. Výborný je s těstovinami, jako příloha i na slaném koláči. Z odrůd je to např. mangold Gator s tmavozelenými listy, je vhodný k opakovanému řezu.
• řapíkatý – dužnaté žebroví velkých širokých listů chutí připomíná chřest. Listy mohou být velké až 50 cm a mohou být kadeřavé, nebo zcela ploché. Řapíky z listů vyřezáváme a upravujeme je jako chřest, s listy zacházíme jako se špenátem. Barevné řapíky vypadají na záhonech velmi dekorativně. Z odrůd jmenujeme např. Mangold Lucullus s širokými listy a se silným, až 5 cm širokým řapíkem.
