Jednoduché pěstování, rychlý růst. Z širokého sortimentu salátů si vybere každý.
Tuto zeleninu je možno pěstovat prakticky celou sezonu díky široké nabídce - od jarního sortimentu nenáročného na teplotu a vhodného k rychlení, po saláty listové pěstovatelné od léta do podzimu. Z nepřeberného množství by si měl opravdu vybrat každý, liší se barvou, tvarem listu, chutí, křehkostí… Jarní odrůdy snesou i přistíněné stanoviště, letní listové saláty ani na přímém slunci nevybíhají do květu.
Salát obsahuje vysoké množství organické vody: 92 - 95%, je bohatý na celou škálu vitamínů B (B1, B2, B6), vitamíny C a E, draslík, hořčík, chrom, železo a vápník. Blahodárný vliv má na tkáně nervového a svalového systému, buněčnou činnost.
Některé druhy salátu je lepší si předpěstovat. Prokořenělý bal pak nesázíme nijak hluboko, důležité je sazenici i s balem opatrně vyjmout ze sadbovače, který pro lepší manipulaci můžete naříznout. Půda pro výsadbu salátu by měla být propustná a humózní. V průběhu pěstování salát odplevelujeme, nikdy ho nenecháme plevelem zarůst. Vždy je dobré salát jemně okopnout, ale opravdu jemně, spíše nadrobit škraloup hlíny v jeho blízkosti. Salát není potřeba přihnojovat. Při pěstování salátů a brzké jarní výsadbě je vhodné použít na přikrytí sazenic netkanou textilii, salát pod ní velmi dobře roste. Sklízíme přibližně za 3 – 4 týdny od výsadby, u listových salátů sklízíme listy průběžně týden i 14 dní. Salát by neměl být při sklizni zvadlý, sklízíme ho proto nejlépe ráno s rosou. Saláty sázíme postupně v menších dávkách. Při správném výběru odrůdy je každý pěstitel schopen vypěstovat vlastní hlávky salátu naprosto srovnatelné s těmi v obchodech a navíc budou chutnější a bez chemie.
K největším škůdcům na salátu patří drátovci a slimáci. Drátovci jsou larvy brouka kovaříka, které se vyskytují nejčastěji tam, kde dříve byla například louka (kovaříci se vyvíjí ve čtyřletém cyklu, a když se někde vyskytnout, není proti nim jiná obrana než mechanická). V místě výskytu je nejlepší vysadit pár testovacích sazenic, nechat je napadnout a pak je mechanicky i s larvami odstranit. Nejlepší obranou proti slimákům je nízká zálivka a ruční sběr. I další škůdce jako jsou krtci, krtonožky nebo myši se doporučuje plašit spíše mechanicky než chemicky, hlavně díky rychlému růstu. Některé druhy salátů navíc citlivě reagují na zbytky herbicidů v půdě, proto opatrně s jejich užíváním i na okolních záhonech a pozemcích, při kontaminaci herbicidy saláty vůbec nerostou.
