Jakou zeleninu vyséváme a vysazujeme v květnu
Pro mnoho lidí (a zahrádkářů hlavně) je květen jedním z nejhezčích měsíců v roce. V květnu se téměř náhle zazelená celá zahrada, je to také období květu ovocných stromů i mnoha okrasných keřů. Proto se tento čas na odpočinek i práci na zahradách vyloženě hodí.
Po přejití jarních mrazíků přichází čas pro výsadbu sazenic rajčat, které si doma hýčkáme už od března. V této době půda obvykle ještě nebývá dostatečně vyhřátá, proto by se kořenový bal neměl dostat do hloubky větší než 15 cm. U sazenic, které vysazujeme našikmo, však dalších 10 až 15 cm stonku můžeme při výsadbě zahrnout zeminou.
Pro výsadbu sazenic okurek platí stejný termín jako pro výsadbu rajčat, přímý výsev je však vhodné provést o něco dříve (během první poloviny května). Nějaké ty pozdní jarní mrazíky touto dobou sice ještě hrozí, ale okurky jimi bývají zasaženy jen zřídka. Časnější termín setí naopak umožní sklidit bohatší úrodu, protože sklidíme potřebné množství plodů ještě před hlavním nástupem plísně okurkové. Semena pro výsadbu sazenic je potřeba zasít již v půlce dubna. Předpěstování sazenic, které vyséváme ve druhé polovině května je sice náročnější, ale je to nejjistější způsob, jak uspíšit sklizeň plodů.
Po 15. květnu vysazujeme i ostatní druhy teplomilné zeleniny. Jedná se např. o lilky, patisony, cukety a melouny. Semena melounu cukrového, která jsme na jaře vyseli do truhlíku nebo květináčů o průměru 6 až 9 cm umístěných ve skleníků. Do každého květináče umístíme 2 semena, a pakliže vzejdou obě rostliny, ponecháme jen tu silnější. Sazenice poté vysazujeme do malých hrůbků na dobře osluněný záhon na vzdálenost 1 m do řádků s meziřádkovou vzdáleností 1 až 1,5 m. V chladnějších oblastech je mladé sazenice ale vhodné před chladem zpočátku ochraňovat nebo zvolit pěstování ve studených pařeništích či ve skleníku.
Začátkem měsíce můžeme na výsevní záhony vysévat košťáloviny pro podzimní sklizeň, tedy i kadeřávek a růžičkovou kapustu. V první polovině měsíce vyséváme také semena letních košťálovin jako jsou kedlubny, brokolice nebo květák. Košťáloviny můžeme vysévat přímo nebo vysazovat sazenice po různých zeleninových plodinách i bez předchozího rytí. Sazenice košťálovin vysokého vzrůstu, jako je např. stonková brokolice nebo růžičková kapusta, musíme vysazovat hluboko (až 10 cm). Jakmile rostliny trochu povyrostou, přihrneme ke stonkům zeminu a kolem rostlin vytvoříme asi 10 cm valy. Na větrných stanovištích se vyplatí opatřit k rostlinám dřevěné kolíky (cca 1 m dlouhé), které budou sloužit jako opora.
Ačkoliv je květen hlavně obdobím výsevů a výsadeb, můžeme už v průběhu května nějakou zeleninu i sklízet. Sklízíme ranou zeleninu, hlavně hlávkový salát, špenát, ředkvičky. Ředkvičky navíc můžeme vysévat opakovaně. Semena vyséváme přímo na stanoviště do hloubky cca 1 cm tzv. na široko nebo do řádků vzdálených 15 cm. Husté porosty jednotíme alespoň na 2,5 cm vzdálenost. Protože však semena ředkviček nepatří k nejdrobnějším, dají se při troše trpělivosti na tuto vzdáleností i vysévat. Pracnější výsev se vyplatí v tom, že se stejným množstvím osiva se tímto způsobem dosáhne vyššího množství větších bulviček, než při jednocení hustých porostů.
Ve více termínech můžeme během vegetační sezony vysévat také hrách (pokaždé však na jiném stanovišti). Pro postupnou sklizeň vyséváme hrách ve dvoutýdenních intervalech.
