Jaká jsou základní pravidla biozahrady?
Vše vychází z dob zahrad našich babiček, v té době se chemie nepoužívala a organické pěstování bylo samozřejmostí. Na zahrádce si pěstujete vše pro vlastní potřebu, není tedy důvod ošetřovat zeleninu a ovoce pesticidy.
O živou půdu se postará kvalitní kompost. Jeho vytvoření kompostováním není složité. Rostlinný odpad ze zahrady a kuchyně promíchejte s již vyzrálým kompostem nebo zeminou, ve které žijí žížaly a různý hmyz. Nechte 1–2 roky stát a občas jej přeházejte, aby v něm byl dostatek vzduchu. Vznikne vám tak nejlepší hnojení pro vaši zahradu.
Bydlíte-li na vesnici určitě v okolí najdete někoho, kdo chová domácí zvířata. Lepší způsob podpory růstu pro své rostliny nikde nenajdete, ať už budete hnojit koňským hnojem, který je naprosto ideální především pro pařeniště. Dále kravským nebo prasečím hnojem, který zarýváme na podzim do půdy a slepičím trusem, který nakvašený a zředěný funguje jako skvělá posilující zálivka pro rajčata nebo okurky. Vhodné jsou také rostlinné zákvasy, které si můžete vyrobit z kopřiv a dalších bylin.
Nezoufejte, pokud je pro vás složité dostat se k hnojivu živočišného původu, ekologicky nezávadné přírodní prostředky si lze také zakoupit. V našem e-shopu na osiva-semena.cz naleznete širokou nabídku.
Půdní život pomáhá povzbudit i mulčování. Základem bohaté sklizně je totiž kyprá a vlhká půda bez plevelu. Mulčováním zakryjeme odhalenou půdu materiálem, který zabrání jejímu vysychání a zamezí růstu plevelu. Ideálním mulčem je sláma, jelikož je vzdušná, přírodní, čistá a levná. Třeba při pěstování jahod zajistí, že plody neuhnijí, a to i v mokrých letech.
Většina bylin je teplomilných, jako mulč se pro ně hodí výborně nasbírané oblázky nebo štěrk, neboť udržují teplo. Používáte-li kůru a štěpku z jehličnatých stromů, dejte si pozor, zvyšuje kyselost a je plná uhlíku. Nezapomínejte, že PVC a netkané textilie jsou plné umělých vláken nebo změkčovadel (tzv. ftalátů), jež se z půdy dostanou do vaší produkce, a tím ji znehodnotí, jejich používání je tedy nevhodné, pěstujete přeci bio.
V bio zahradě se bohužel bez manuální práce neobejdete, nic by vám nerostlo, i když vlastně poroste, ale ne zrovna to, co si přejete. Ať chcete nebo ne, kulturní plodiny jako zelenina a ovoce potřebují při svém růstu pomoc. Pletí, jednocení, zaštipování je v případě zahradničení hlavní víkendovou činností od dubna až do podzimu, ale je to činnost uklidňující a odměnou vám bude bohatá sklizeň.
Nepěstujte monokultury, rostliny v přírodě tak nikde nerostou. Dříve to v zahradách vypadalo tak trochu jako džungle – brambory, byliny, řepa a dalších plodiny. Správnou kombinací rostlin dosáhnete podpory jejich vzájemného růstu a budete bránit rozvoji chorob. Pomoci si tak můžete i při ochraně před škůdci.
Podporujte život v zahradě a stavte domečky pro hmyz. V rohu zahrady nechte hromádku dřeva a listí pro pár ježků, na strom umístěte budku a vytvořte úkryty pro ptactvo, které se bude živit škůdci.
Naši předkové dokázali vypěstovat dostatek úrody i bez chemie, zkuste to také. Po čase se většinou zjistí, jak neblahý vliv mají chemické přípravky na lidské zdraví, i když zprvu se tvrdí pravý opak. Čtěte také složení hnojiv a dávejte pozor na ta syntetická, většinou jde o ropné produkty.
