Jak na letní choroby a škůdce v zahradě?
V letošním horkém létě se to škůdci v zahradách jen hemží. Molice, mšice, slimáci, vosy, vrtalky, svilušky, pilatky…., různé plísně a padlí. Jak na ně, aby vám nezlikvidovali celou úrodu?
Na zahradě se v létě tvoří mnoho rostlinného odpadu, který by mohl sloužit jako útočiště nebo líheň škůdců z hmyzí říše a slimáků. Veškerou rostlinnou hmotu proto kompostujeme (v kompostu totiž vzniká teplota, která většinu škůdců spolehlivě zahubí a jako bonus získáme kvalitní zeminu). Likvidujeme také spadané plody napadené hnilobou.
Háďátka
Cibulová zelenina včetně úrody česneku může být ohrožená háďátky - rostliny krní, prakticky se vůbec nevyvíjejí nebo rovnou odumírají. Jsou to drobné hlístice o velikosti asi 2 mm, které rozlišujeme podle místa na rostlině, kde se vyskytují a které poškozují, mohou být kořenová, stonková a listová. Oslabené rostliny často navíc napadají houbové choroby nebo bakteriózy. Háďátkem napadené rostliny odstraníme a spálíme. Tam, kde se háďátka vyskytla, bychom nejméně pět let neměli cibuloviny, ani okrasné, vysazovat.
Pilatky
Patří k typickým škůdcům ovocných stromů – je to asi půlcentimetrová černě zbarvená moucha. Škodí však její žlutavé larvy – housenice s nožkami. V době květu švestek se vylíhne pilatka švestková, naklade vajíčka na květy a housenice se po vylíhnutí skrývají v malých plůdcích, které zevnitř vyžírají. Napadené plody opadávají. Jsou-li příznivé podmínky, dokáže zlikvidovat celou úrodu švestek, slivoní, jablek, třešní, rybízu a dalšího ovoce. Jejich výskyt zjistíme umístěním bílých lepových desek, které umístíme do koruny stromu. Větší spadlé plody ihned sesbíráme a zničíme. Chemickou ochranou je postřik insekticidy např. Calypso 480 SC v závěru odkvětu švestek (jablek aj.). Na podzim nebo v předjaří půdu pod stromy preventivně zryjeme a pohnojíme žíravými hnojivy.
Padlí
Na celé řadě rostlin se v letním období objevují bělavé, jakoby pomoučené povlaky, na lícní straně listů, rub pod napadenými místy žloutne a při silném poškození celé listy zasychají a částečně se kroutí. Způsobuje je houba Erysiphe nebo Sphaerotheca. Padlí nepotřebuje ani vysokou vzdušnou vlhkost, jako je tomu u mnoha jiných houbových chorob, šíří se za vyšších teplot. Choroba poškozuje celou řadu zelenin, např. okurky, dýně, rajčata, ale i ovocné dřeviny, např. jabloně, angrešt, broskvoně nebo okrasné rostliny, např. růže, mahonie, trávu a traviny. Více se vyskytuje na porostech přehnojovaných dusíkem. Rostliny ošetřujeme fungicidy brzy zjara. Jestliže se padlí na trávníku objeví i na podzim, ošetříme ho i v této době dostupnými prostředky, přípravky na bázi síry.
