Hrachor můžeme pěstovat jako popínavou letničku i trvalku
Květy této popínavky jsou krásné a určitě bychom na ně v zahrádce či na terase neměli zapomenout - ozdobí pergolu, plot i loubí.
Již z názvu je patrné, že je blízký příbuzný hrachu, a tudíž patří do čeledi bobovitých. Původně pochází z Jižní Ameriky a afrických tropů. Z toho vyplývá, že se mu bude dařit na slunci a ve vlhku. Do našich končin se hrachory dostaly ze Sicílie přibližně v 18. století, první zahradní odrůdy byly šlechtěny o století později a dnes se pěstuje velké množství hybridů lišících se nejen barvou květů, ale i jejich velikostí. Novější kultivary mívají květy i zvlněné, pruhované či dvoubarevné (řada z nich však nevoní). Barevná škála květů je od bílé přes jemně žlutou, růžovou a tmavě červenou až k levandulově modrým a temně fialovým tónům.
Hrachory vyžadují slunné a teplé stanoviště, půdu středně těžkou, výživnou, s obsahem vápna. Nesnášejí půdy těžké a zamokřené, a také půdy suché a málo výživné – v tom případě vytvoří jen krátké stonky s malými květy (někdy mohou v takových podmínkách i opadávat poupata). Půdě hrachory dodávají dusík, přesto je dobré přidat před sezonou na stanoviště kompost, rohovinu a trochu kopřivové jíchy. V letních parnech je nezbytná vydatná zálivka. Hrachory se pnou až do výše 1,5 až 3 m. Vyšlechtěny jsou ale i nízké odrůdy, dorůstající 25 až 40 cm nad zem. Květy se objevují od července do října. Popínavé kultivary k růstu potřebují pevnou opěrnou konstrukci, na to nezapomeňte.
Omamnou vůní a širokou barevnou škálou květů oplývá hrachor vonný (Lathyrus odoratus), který je ovšem letničkou a musíme ho každoročně vysévat. Rostlinám nevyhovuje přesazování, semena vyséváme tedy po jednom až dvou do menších květináčů nebo rašelinových jiffů. Před výsevem semena můžeme přes noc namočit ve vodě, lépe pak vyklíčí. Semena necháme klíčit při běžné pokojové teplotě, kterou pak o něco snížíme, aby se mladé rostliny příliš nevytahovaly. Sázíme-li přímo do půdy, vyséváme 2–3 semena do hnízda, vždy poblíž opory. Z přímého výsevu vykvetou hrachory o něco později. Rostliny chutnají slimákům, musíme je tedy chránit.
Nechce-li se vám opakovat každoroční výsev, sáhněte po vytrvalých hrachorech - například hrachoru širolistém (Lathyrus latifolius). Jde o nenáročnou trvalku vhodnou i do chladnějšího podnebí. Nevymrzají a před zimou nepotřebují ani zvláštní péči. Velmi rychle se rozrůstá, vytvoří hustý obrost a kvete téměř celé léto. Nezbytná je pro ně opora. Příliš péče nepotřebují, pouze mladé rašící rostliny okopávejte a odstraňujte plevel a v suchých dnech potřebují dostatek vláhy. Tento druh však kvete pouze růžovofialově a nevoní.
