Fazole, zdravá zelenina i krásná letnička, jak je pěstovat?

Fazole mají mnoho podob i chutí a navíc mají i krásné květy. Existuje mnoho druhů fazolí, které se liší nejen velikostí, ale i barvou lusků a semen.

V našich podmínkách se nejvíc pěstuje fazol obecný, z kterého vzešly dvě růstové formy – tyčkové (pnoucí) a keříčkové. Pak se můžou dělit podle toho, zda fazole pěstujete na zrno nebo je chcete konzumovat i s lusky. Pro suchá zrna je nejčastěji pěstován fazol polní, naopak lusky fazolu zahradního se dají jíst celé a považují se za lahodnou a lehce stravitelnou zeleninu. Oblíbený je fazol šarlatový, který je známý hlavně jako dekorativní popínavá rostlina, která má však i chutná semena. Fazole mají příjemně neutrální chuť, proto se dají kombinovat téměř s čímkoli, jsou výživné, ideální pro diabetiky či těhotné.

Tipy pro úspěšné pěstování:

1. Výběr odrůdy - pnoucí tyčkové fazole nezaberou tolik místa, hodí se proto pro menší zahrádky a balkony, a navíc plní i okrasnou funkci, dozrávají postupně a můžete je sklízet celé léto. Fazole keříčkové potřebují větší záhon, ale rostou i plodí rychleji a sklízí se všechny najednou. Pokud chcete sklízet celé léto, musíte je opakovaně vysévat ve zhruba dvoutýdenních intervalech.
2. Zeminu potřebují lehčí až středně těžkou, mírně vlhkou a dobře propustnou. Milují slunné stanoviště, ale snesou i mírný polostín. Podobně jako hrách mají i fazole na kořenech nitrofilní bakterie, které na sebe vážou vzdušný dusík a obohacují tak půdu. Na počátku růstu však vyžadují základní zásobu dusíku, po skončení vegetace se v půdě bude nacházet vyšší obsah této živiny, než byl před výsevem.
3. Aby bylo pěstování fazolí úspěšné, vyžadují dostatek teplých a slunečných dní. Optimální teplota by měla být kolem 22 °C, vyšší teploty nevadí, nižší by neměly klesnout pod 16 °C. Fazole jsou teplomilné, nevysévají se proto dřív, než je půda dostatečně prohřátá.
4. Ideálními sousedy fazolí jsou jahody, rajčata, špenát, nevhodnými sousedy česnek, cibule, hrách a pórek. Semena se nevysévají na záhon, kde rostly v předchozích třech letech hrách či fazole, mnozí škůdci dokážou v půdě dlouho přežívat. Před nájezdy mšic chrání fazole saturejka, lichořeřišnice zase odpuzuje housenky, slimáky a mravence.
5. Před výsevem půdu dobře prokypřete. Keříčkové fazole vysévejte do hnízd po 3–5 semenech na vzdálenost 30–40 cm a do hloubky 3–5 cm. Naopak tyčkové fazole vysévejte 6–8 cm hluboko, po 6–8 semenech na vzdálenost 60–80 cm, případně výsev přizpůsobte připravené konstrukci. Vzcházení fazolí můžete urychlit, když semena den před výsevem namočíme do vody.
6. Nezapomeňte, tyčkové fazole vyžadují oporu. Opora by měla být odolná proti náporům větru. Popínavé fazole se hodí k pěstování na balkonech a terasách, kde máme možnost vést je do výšky. Semena vysévejte do řádku, do prostorného květinového truhlíku umístěného u stěny nebo do nádoby do hnízda po 3 semenech a přidělejte konstrukci z provázků nebo drátků k vedení fazolí do výšky.
7. Především v období klíčení a při nasazování lusků vyžadují fazole vydatnou a pravidelnou zálivku. Když se objeví květy, zalévejte rostliny vydatně jednou týdně, to je lepší než po troškách každý den. Fazole keříčkové jsou náročné na vzdušnou vlhkost, pokud je tedy suché a horké léto, musíte je řádně zavlažovat i rosit.