Fazole vyséváme do teplé půdy, na rozdíl od hrášku nebo zahradního bobu, ti jsou otužilí
Fazole se vysévá do prohřáté půdy, která má alespoň deset stupňů, proto se vysévá až později. Luskoviny mají rychlý vývoj, posunutí výsevu úrodu tedy nijak neohrozí.
Půda by měla být spíše lehčí, bez kamenů. Nemusí být ani hluboko zrytá, fazole se většinou vysazují po předplodinách, jako je například ředkvička nebo salát, které nechají záhon čistý. Nemusíme ani hnojit, protože luskoviny se řadí mezi rostliny třetí trati, a mají schopnost získávat dusík potřebný pro růst ze vzduchu prostřednictvím hlízkových bakterií na kořenech.
Fazole vyséváme 5–7 cm pod povrch, výjimkou jsou fazole tyčkové – mají větší semena, proto musí přijít hlouběji. Dáváme je po čtyřech do hnízd, mezi nimiž necháváme rozestup 20 cm. Při pěstování tyčkových fazolí v řádcích, měly by být od sebe vzdálené kolem 40 cm. Pravidelně zaléváme, pokud je sucho, lépe pak kvetou a nasadí víc lusků.
Záhon pravidelně okopáváme, aby se nevytvořil půdní škraloup (při tom ke keříkům přihrňte trochu půdy) a odplevelujeme. Objeví-li se na rostlinách květy, přestaňte s tím, jinak by mohly opadat, to platí i pro mladé plody.
Ve vlhčích letech mohou fazole trpět houbovou chorobou – antraknózou, jež se projevuje nepravidelnými hnědě lemovanými skvrnami s propadlým středem, které najdete nejen na listech, ale i na luscích. Choroba přechází i na semena. Listy neopadávají, ale zůstávají viset na rostlinách. Pomůže ošetření fungicidem (Dithane DG Neo Tec, Champion 50 WP, Kuprikol 50), které je potřeba opakovat minimálně dvakrát s deseti až čtrnáctidenním odstupem.
Ze škůdců fazole napadají také často mšice. Zkuste společné pěstování fazolí s cibulí a saturejkou, které mšice odpuzují.
Keříčkové nebo tyčkové?
Fazole keříčkové můžeme opakovaně vysévat, asi po čtrnácti dnech, relativně rychle odplodí a nové květy už nevytvářejí. Naposledy je vyséváme začátkem července, aby stačily dozrát. Lusky se sklízejí probírkou.
Tyčkové druhy plodí déle, lusky ale nesmíte nechat na rostlinách dlouho, potom jsou tuhé a nejsou dobré. Navzdory své robustnosti se hodí i na malé zahrady. Potřebují oporu vysokou alespoň dva až tři metry, protože rostou hlavně do výšky.
