Dýně: zdravá zelenina, která se snadno pěstuje
Dýně (Cucurbita maxima, C. moschata, C. pepo) neboli tykve jsou velmi rozmanitou skupinou kulturních rostlin původem hlavně z tropické Afriky. Dozrálé plody mohou dosahovat hmotnosti mezi 0,45 až 32 kg a stejnou variabilitu vykazují i co se týče jejich povrchů a barvy. Můžeme se tak setkat s plody hladkými, bradavčitými nebo žebernatými, jejichž barva může být žlutá, oranžová, krémová, červená, ale i zelená či modrozelená. Tvar plodů také může být velmi proměnlivý, nejčastěji však bývá podlouhlý, kulatý nebo zploštělý. Plody je možné po kuchyňské úpravě konzumovat mladé i dozrálé, čerstvé i skladované. Málokdo ovšem ví, že konzumovat se u dýní po uvaření mohou i výhony a mladé listy a květy dýní je dokonce možné jíst syrové. Většina odrůd má navíc jedlá semena. Semena dýní obsahují zinek, který chrání náš imunitní systém a jejich konzumace u pánů funguje jako výborná prevence rakoviny prostaty.
Náš obchod www.osiva-semena.cz pro Vás připravil osiva dýní Uchiki kuri, jejíž plody mají zářivě oranžovou barvou a chutí vzdáleně připomínají kaštany, dále dýně muškátové s tmavě zelenými plody a dýně Hokkaido, jejíž plody mezi dýněmi mají nejširší využití. Tato dýně se tradičně pěstuje na dálném východě, ale díky rostoucímu zájmu o zdravý životní styl, ji i naši pěstitelé oprávněně zařazují na své záhony. Dýni Hokkaido můžeme použít jako chutnou náhražku nezdravých příloh stejně jako hlavní přísadu do vynikajících krémových polévek a omáček.
Tím, že semena před výsevem namočíme, urychlíme klíčení. Vyséváme podobně jako okurky, to znamená buď přímo na stanoviště nebo do výsevní misky a na stanoviště vysazujeme předpěstované sazenice. Podle odrůdy potřebují rostliny vzdálenost 3–4 metry. Mohutnější odrůdy můžeme vysazovat do jamek širokých až 45 cm a 15 cm hlubokých. Kolík umístěný ve středu nám pomůže najít místo výsadby v případě, že rostliny bude nutno zalévat. Rostliny však koření poměrně hluboce a proto závlahu potřebují jen za velmi suchého počasí. Výhoda výsevu s předpěstováním sazenic spočívá v menším zaplevelení pozemku, sazenice musíme vysazovat po zmrzlých, tzn. na konci května. Při tomto způsobu proto semena vyséváme v půlce dubna. V případě přímého výsevu zas nehrozí nebezpečí zaschnutí.
Brzy po výsadbě dýně přihnojujeme univerzálním hnojivem. Jejich výhony můžeme vyvádět do kruhu kolem stonku rostliny tím, že je u země přichytíme ohnutými dráty. Méně vzrůstné odrůdy s nepříliš těžkými plody můžeme pěstovat i na opoře.
Pokud máme v plánu vypěstovat jen několik velkých plodů, necháme na rostlině pouze dva až tři plody a zbytek plodů, dokud jsou mladé, odstraníme. V případě potřeby můžeme květy opylit ručně, k čemuž nám pomůže například štětec, se kterým jsme pracovali na výtvarné výchově.
Listy, které zastiňují plody, je pro urychlení klíčení vhodné odstraňovat. Plody určené k uskladnění, necháváme na rostlině co možná nejdéle, jinak je sklízíme za 12 až 20 týdnů od výsadby. Zralost plodu se pozná podle popraskané stopky a podle tvrdé slupky. Všechny plody je třeba sklidit před mrazem tak, že je odřezáváme s dlouhou slupkou. Plody pro skladování poté ještě necháme cca 10 dní vystavené slunci, čímž slupka ještě více ztvrdne a vytvoří překážku bránící ztrátě vody. Optimální teplota pro skladování zralých plodů je okolo 10 °C. Při hodnotě relativní vzdušné vlhkosti 95 % je možné tímto způsobem plody některých odrůd uchovávat až 6 měsíců.
