Drosera – rosnatky
Rosnatky patří mezi nejznámější masožravé rostliny. Vzácně se s nimi lze setkat i v naší přírodě. Drobný hmyz lapají pomocí žláznatých chloupků, jejichž povrch je pokryt lepivým slizem. Ten vytváří dojem kapiček rosy.
Listy těchto masožravek jsou rozmanitých tvarů. Nejčastějším typem je kompaktní růžice listů s klínovitými listy. Obvyklé je drobné bílé nebo růžové květenství. Samosprašné druhy vytvářejí mnoho semen. Ty vyséváme na substrát v běžných pokojových teplotách. Semena klíčí za několik dní až týdnů. Semenáčky přepichujeme a sázíme do větších nádob asi po měsíci. Tyto rosnatky dobře snáší i častější přesazování. Vhodným substrátem pro pěstování je směs neupravené rašeliny a bílého písku.
Rosnatky potřebují dostatek světla, vhodné je umístění přímo na okenním parapetu. Rostlině prospívá rosení a velmi důležité je nechat v podmisce trvale vodu. Nezaléváme vodou z vodovodní sítě, je příliš vápenitá a rostliny by mohly uhynout. Běžným druhům rosnatek vyhovují pokojové teploty. V zimních měsících rostliny uvítají ochlazení na 10–15 °C, ale není to nutností. Pokud jsou rostliny příliš husté, nebo je již nekvalitní substrát, v letních měsících je přesadíme. Některé druhy lze množit oddělením silných kořenů. Nejrozšířenějším druhem je Rosnatka kapská (D. capensis). Má dlouhé listy, které se okolo větší kořisti umějí stočit. Díky silným kořenům obrazí i po zaschnutí nadzemní části.
Rostliny mohou napadnout mšice. V nevětraných sklenících a akvárií se mohou na rostlinách objevit i plísně. Na škůdce i plísně použijeme běžně dostupné prostředky – insekticidy a fungicidy. Rostliny nehnojíme! Masožravé rostliny žijí v půdách, které jsou velmi chudé na živiny. Živiny získávají z polapené kořisti. Kořenový systém těchto rostlin je poměrně málo vyvinutý, slouží hlavně k uchycení rostliny a jako zásobárna vody.
