Cibulová zelenina (část 1.)
Do cibulové zeleniny řadíme cibuli, pórek, česnek a pažitku a jak sám název napovídá, konzumujeme cibulovou část. Pór a pažitka svým vzhledem cibuli opravdu nepřipomínají, ale botanicky do této skupiny patří.
Cibulových zelenin využíváme hojně v kuchyni při přípravě mnoha pokrmů, avšak nepostradatelné jsou i v lidovém léčitelství, vzhledem k obsahu fytoncidů - antibiotických látek, které obsahují. Na naše tělo působí pozitivně - ozdravují střevní mikroflóru, žaludek, střeva, játra a žluč, zvyšují sekreci žaludečních šťáv, podporují trávení tuků a vylučování cukrů, pročišťují ledviny, močové cesty a usnadňují odchod moče, podporují činnost srdce a pomáhají "čistit" srdeční věnčité cévy a tepny. Cibule a česnek je také výborným podpůrným prostředkem při léčení nachlazení a angín, díky svému obsahu antibakteriálních látek.
Cibule původem pochází ze střední Asie, kde vznikla z planého druhu Allium oschaninii (syn. Allium cepa var. sylvestre). Známa byla již v dávnověku, kdy se o jejím užití dozvídáme např. z hliněných tabulek Sumerů, zmiňuje se o ní Bible, staroegyptské papyry i učené knihy starověké Indie a Číny, a to hlavně v souvislosti s léčebnými účinky. Kromě soli byla kdysi jedním z prvních koření „obyčejných“ lidí.
Vybírat můžeme z řady zajímavých cibulových odrůd, různých barev, tvarů, chutí i využití. Cibule může být žlutá, bílá i červená, velká či malá, cibule salátová nebo k přímé spotřebě, nebo naopak taková, která je skladovatelná až do jara. Podle toho, jaký mají obsah silic, (éterických olejů) s obsahem síry, rozlišujeme cibule ostré, středně ostré i sladké chuti.
Hojně ji využíváme v kuchyni při vaření, je totiž opravdovou zásobárnou životně důležitých látek, nejvýznamnější v ní obsažená je alicin. Je to látka, která má silně antibiotický účinek, obsahuje i velké množství vitaminů a minerálů. Pomůže při nechutenství, zažívacích potížích, arterioskleróze, zánětech ústní dutiny a hltanu či vysokém krevním tlaku, při nachlazení. Tento výčet není však konečný – lidové léčitelství ji ještě využívá při astmatu, zánět močového měchýře, nepravidelnost v menstruaci, cukrovka, působí proti zácpě a bodnutí hmyzem. Červená cibule prý snižuje křehkost cévních stěn.
Jestliže jste nepřišli na chuť česneku z obchodních řetězců jednou z možností, jak si zajistit český česnek, je vypěstovat si ho a není to vůbec složité. Česnek má svůj původ v Orientu. Je známo asi 660 druhů a dnes se pěstuje po celém světě. U nás roste a je původních asi 13 druhů.
Česnek rozdělujeme na česnek paličák a česnek nepaličák. Paličáky mají kulovité květenství („palici“) s cibulkami, které se musí odstranit, aby úroda nebyla nízká. Nepaličáky jsou snazší na pěstování, které navíc zaručuje určitý výnos, tvoří více stroužků a mají lepší skladovatelnost. Většinou se vysazuje na podzim, ale některé druhy lze vysazovat i na jaře.
Konzumuje se cibule dělená na stroužky, v kuchyni však využijeme i čerstvé květní stvoly nebo celé mladé rostliny, bez jeho charakteristické chuti se neobejdou žádné vyhlášené kuchyně. Již několik tisíciletí je využíván i v lidovém léčitelství. Pomůže při snižování vysoké hladiny cholesterolu v krvi, navíc má i hypoglykemický a protinádorový efekt a velmi pozitivně působí na imunitní systém, je využíván v boji proti střevním onemocněním, má antiparazitární a diuretické účinky.
