Červen v zeleninové zahradě
Pokud jste vysadili vše včas, můžete již sklízet ranou karotku, petržel s natí, rané košťáloviny, rané brambory, hrášek, mangold. Dozrávají jahody, třešně a višně. Ke konci měsíce přestáváme se sklizní rebarbory (sklízíme do svátku sv. Jana), později už obsahuje velké množství kyseliny šťavelové a není tak jemná. Nastává sklizeň léčivých rostlin a bylinek. Ve větším množství můžeme sklízet aromatické bylinky, které rychle znovu obrazí. Jsou to třeba tymián, oregano, rozmarýn nebo levandule.
Vysazujeme sadbu pozdních košťálovin (růžičkovou kapustu, zelí), podzimního a zimního póru. Stále můžeme vysévat karotku, tuřín, černou ředkev, červenou řepu, vodnici, rané kedlubny. Pro druhou sklizeň vysejeme fazol. Pro průběžnou sklizeň vyséváme salát. Přímo na záhon pak vyséváme kadeřávek, který je mrazuvzdorný a lze ho sklízet i v zimě. Koncem měsíce vysaďte čínské zelí. Pro podzimní sklizeň si můžeme předpěstovat čekanku hlávkovou i salátovou, fenykl hlíznatý a brokolici.
Okopáváme a přihnojujeme zeleninové záhony. Okopáváním předcházíme zaplevelení, ale půdu tím i zároveň provzdušňujeme. Přihnojujeme nejlépe hnojivy rozpustnými ve vodě. Pokud není dostatek vláhy a málo prší, zavlažujeme. Náročné na závlahu jsou všechny košťáloviny, plodová a listová zelenina, celer a pór. Košťáloviny můžeme rosit, protože vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost.
U okurek a rajčat provádíme ochranu proti houbovým chorobám, zvláště pokud je vlhké počasí. Postřik použijeme i proti plísni cibule. Proti dřepčíkům, mšicím, květilkám, housenkám běláska, můry zelné a dalším škůdcům ošetřujeme košťáloviny.
Rychle rostoucí rostliny, jako rajčata a papriky vyvazujeme k tyčkám. U rajčat „vyštipujeme“ postranní výhony dokud jsou krátké. Rostliny by se vysilovaly tvorbou listů a úroda by byla malá. Keříčkové odrůdy se nevylamují. Brukvovitá zelenina je hodně napadána škůdci, proto je vhodné přikrýt ji po výsadbě netkanou textilií.
