Bodláky s léčivými účinky
Parcha saflorová, nebo-li maralí kořen
Název maralí kořen je převzatý z ruštiny – jde o oblíbenou potravu jihosibiřských jelenů maralů. Pěstovat ho lze i u nás, přestože se jedná o sibiřský endemit.
Tato vytrvalá horská bylina dorůstá výšky 50–150 cm. Z oddenku s četnými kořeny vyhání přímé, nevětvené mělce rýhované lodyhy. Listy jsou střídavé, podlouhlé, pokryté chloupky. Květní úbory má světle fialové, kulovité, o průměru 3 až 6 cm. Podobné jsou chrpám či bodlákům. Plodem jsou nažky.
Výsev provádíme od března do května. Vyplatí se předpěstování, vzhledem k většímu počtu získaných rostlin. Parcha má ráda dobře zpracovanou, hlubokou, humózní půdu. Když je půda mírně písčitá roste kořen více do hloubky. Zpočátku má ráda dostatek vláhy. Vyhovuje jí slunné stanoviště, nevadí ani polostín. Je odolná mrazu i slunci.
Vyjímat se bude v trvalkových záhonech. Oceníme však i prokázané léčivé účinky - působí proti únavě, stresu a celkově posiluje organismus. K léčebným účelům se používají tříleté horizontální kořeny.
Je asi nejznámějším a současně největším bodlákem v našich zeměpisných šířkách. Kořen tohoto plevele obsahuje látky podporující funkci slinivky břišní, která produkcí inzulinu ovlivňuje procesy štěpení cukru. Především kořen, ale také listy a semena obsahují i vitamin C, silice, hořčiny a glykosidy. Je tak téměř zázračnou rostlinou pro diabetiky.
Je to dvouletá bylina se silně rozvětvenou lodyhou. Má dlouhý, vřetenovitý, dřeňový, zevnitř bílý a zvenčí šedohnědý kořen. Může dosahovat výšky až 1,5 metru. Lopuch rozvíjí velké přízemní a menší stonkové listy. Květy jsou černo fialové barvy, složené do úborů na vrcholech lodyh. Plod je černá, ve spodní části zploštělá, žebrovitá, slabě vrásčitá vejčitá nažka s krátkým chmýřím. Kvete od poloviny června do poloviny září. U nás roste většinou kolem plotů, na okrajích cest a rumišť.
Semena lopuchu vyséváme do řádku 5-8 cm od sebe. Kořeny sklízíme, když dosáhnou síly tužky. Je mrazuvzdorný a jeho kořeny lze sklízet i v zimě. Je možné pěstovat ho i v nádobách, třeba na balkoně.
V Asii, Japonsku a Číně se považuje za významnou zeleninu. Konzumuje se hlavně mladý jednoletý kořen, který se upravuje vařením, smažením i pečením, nebo se sušený používá do čajů. Nejvíce však chutná a také nejúčinnější je v čerstvém stavu, kdy jeho chuť připomíná mandle. Droga podporuje látkovou výměnu a patří k nejlepším vnitřním léčivům v dermatologii.
