Barborka - zázračná bylinka s léčivou silou

Historie Barborky sahá až do starověku, kdy byla považována za svatou rostlinu. Její název prý pochází od svaté Barbory, která byla uctívána jako patronka horníků, stavebních dělníků, vojáků a žen čekajících na svého manžela z války.

Pověst praví, že když byla svatá Barbora pronásledována za svou víru, ukrývala se v rokli, kde rostla tato bylinka. Když ji pronásledovatelé našli, proměnila se v rostlinu a zůstala tak skryta. A tak se stal tento bylinný hrdina symbolem naděje a ochrany.

Ale Barborka je nejen heroický symbol. Je také silným léčitelem. Její listy jsou bohaté na vitamín C, který je klíčový pro zdravý imunitní systém. Také obsahuje vitamín K, který je důležitý pro srážení krve a udržení zdravých kostí.

Barborka je také bohatá na minerály jako vápník a hořčík. A to není vše! Barborka má také léčivé vlastnosti. Má antiinflamatorní účinky, což znamená, že může pomoci zmírnit zánět a bolest. Je také uznávána za své detoxikační vlastnosti, což značí, že může pomoci očistit tělo od toxinů.

Barborka je však také krásná rostlina. Její jemné zelené listy a jasně žluté květy vypadají na zahradě skvěle. Takže nejen že je to silný léčitel, ale také krásná dekorace. Máte v zahradě stinný nebo podmáčený kout, kde se rostlinám nedaří? Zkuste si ji vypěstovat.

Dařit se jí bude v polostínu ve vlhkých, hlinitých půdách. Vysévá se na jaře pro letní sklizeň a na podzim. Semena vyséváme do rýhy 5 mm hluboké. Pokud je půda před výsevem suchá, důkladně ji zalijeme. Po vzejití rostlinky jednotíme na vzdálenost 20 cm od sebe. Za suchého počasí vydatně zaléváme a mulčujeme. Lze ji pěstovat i v nádobách.

Barborka roste velmi rychle. První listy můžeme trhat už 8 týdnů od výsevu. Rostlina přirůstá zevnitř, listy trháme tedy nejprve z vnějšku. Je lepší natrhat si vždy čerstvé listy a ihned je spotřebovat.

Je to vytrvalá (někdy jen dvouletá) bylina, která vytváří v prvním roce života pouze listy a kvete teprve následujícího jara. Lodyha bývá zelená až červenofialová, lysá nebo řídce chlupatá a v horní polovině větvená. Vyrůstá z přízemní listové růžice.

Rostlina dosahuje výšky 30­–60 cm. Množí se dobře většinou samovýsevem. V zimě jí můžeme přikrýt chvojím. Čerstvé listy se mohou sklízet nepřetržitě. Listy chutnají ostře kořenitě, podobně jako listy potočnice nebo řeřichy a podobně je i upravujeme.