Arónie a dřín, okrasné keře, které dělají parádu, a přitom plodí i výborné ovoce
Keře nemusíte pěstovat jen pro okrasu, můžou dobře vypadat a může z nich být i užitek. Rybíz, maliny a angrešt má na zahradě téměř každý, moc parády však nenadělají. Vysaďte třeba tyto, na jaře jsou obaleny květy, pak plody a na podzim je zdobí krásně zbarvené listí.
Arónie, jinak také temnoplodec či černý jeřáb
Arónie je nenáročná rostlina na půdu i pěstování. Velmi dobře snáší mráz, je vhodná i do poloh nad 1000 metrů nad mořem, roste i v polostínu, je odolná vůči suchu, škůdcům, chorobám a snáší průmyslové znečištění. Pěstuje se většinou jako opadavý keř, který se skvěle hodí do zahrad jako solitéra, ale také jako součást živého plotu. Jeho bílé květy ozdobí zahradu na jaře a jeho nádherně oranžové až červené listy zase vytvoří půvabnou podzimní dekoraci.
Dařit se jim bude na slunném až mírně stinném místě, ve vlhké až mírně promočené půdě, ale dobře snáší i mírné sucho. Sazenice vysazujeme na podzim, nebo brzy na jaře, pokud země není příliš promrzlá. Rostliny rostou rychle a dorůstají 1 až 2 m, při optimálních podmínkách jejich výška dosáhne až tři metry.
Nejplodnější jsou 2 až 6 let staré větve, maximální úrodu můžete očekávat v desátém roce po výsadbě, kdy z jednoho keříku získáte 5 až 10 kilogramů bobulí. Plody jsou velmi trpké, dozrávají sice v polovině léta, ale sklízíme je až s prvními mrazíky, pak svou trpkost ztrácí. Pozor si však musíte dát na ptáky, pro něž jsou plody lahůdkou a bohatým zdrojem potravy, sezobou je tak hned, jak dozrají. Proto je musíte zakrýt sítí či starou záclonou, a tak je uchránit.
Z plodů můžeme dělat sirupy, džemy, kompoty, ale i džusy, víno a další alkohol. V léčitelství byla arónie využívána k léčbě nachlazení, žaludečních potíží, chudokrevnosti, bolestem hlavy atd. Účinky jsou však mnohem širší. Plody mají blahodárný vliv na krevní oběh, snižují hladinu cholesterolu v krvi a krevní tlak, jejich konzumace se doporučuje při ateroskleróze, jsou prospěšné při cukrovce, obsahují totiž přírodní sorbit – sladidlo vhodné i pro diabetiky, hodí se na prevenci křečových žil. Cenný je nejen jejich obsah vitamínů P, C, B, A, ale i bioflavonoidů, rutinu (pro pevné cévy), železa, jodu, fluoru, manganu a dalších mikroelementů, nezbytných pro zdraví.
Dřín obecný
Nenáročná dřevina, která má velmi dlouhou životnost, vhodná je na výsadbu do volně rostoucích i tvarovaných živých plotů. Vzhledem může připomínat malý strom, protože dospělý dřín může dosahovat výšky až 7 metrů s průměrem kmene až 25 centimetrů. Plody trochu připomínají třešně, jsou červené, rostou na stopce a mají pecku (ta je ale kratší než u třešní a plody nejsou kulaté, ale spíš sudovité).
Dobře roste a plodí na suchých, písčitohlinitých, částečně kamenitých půdách s neutrální až alkalickou půdní reakcí, nesnáší půdy kyselé. Ideální je slunečné stanoviště. Je odolný proti mrazu, bez problému se mu daří do výšky 600 m n. m., ve vyšších polohách je nutné keř pěstovat na chráněných místech. Jeho bohatý kořenový systém zpevňuje (zvláště na svazích) půdu a zabraňuje tak erozivní činnosti. Je odolný proti chorobám a škůdcům, zvěř ho neokusuje.
„V léčitelství byla arónie využívána k léčbě nachlazení, žaludečních potíží, chudokrevnosti, bolestem hlavy atd. Účinky jsou však mnohem širší.“
Kvete drobnými žlutými květy v březnu a dubnu, někdy dokonce i dříve. Květy se objevují ještě před olistěním.
Plody sklízíme tehdy, když jsou vybarvené a tvrdé, plodnost je pravidelná a každoročně lze z jednoho keře sklidit 25 až 30 kg plodů, sladší a měkčí jsou až po přejití mrazem. Plody se nazývají dřínky a jsou velmi nutričně cenné – mají vysoký obsahů vitaminu C, obsahují i vitamin P, provitamin A, vysoký je také obsah flavonoidů, významný je také obsah draslíku, hořčíku, vápníku a fosforu. Nejlepší jsou čerstvé, ale je možné z nich dělat i alkohol či marmeláda, můžeme je zamrazit, zavařit či naložit. Ze sušených plodů můžeme připravit chutný čaj, který dokáže uklidnit zažívací trakt po přejedení. V lidovém léčitelství se sušené dřínky používají proti střevním chorobám.
