Áron dračí, exotická rostlina, kterou je možné v letních měsících pěstovat na zahradě i v našich klimatických podmínkách

Áron dračí, jinak také drakovec (Dracunculus) řadíme do rodu rostlin z čeledi árónovitých, zahrnující pouze 2 druhy. Drakovce jsou v našich podmínkách pěstovány spíše jako botanická kuriozita, protože nejsou dostatečně zimovzdorné. Jsou typické svým velkým páchnoucím květenstvím, které může dosáhnout výšky až 90 cm. Drakovec obecný kvete sytě purpurově a je rozšířen zejména ve východním Středomoří (od Itálie a Sardinie po střední Turecko), zatímco drakovec kanárský má květy bílé a jeho výskyt je omezen především na Kanárských ostrovech a Madeiře. Rostou zde jako geofyty v podrostu středomořské keřové a stromové vegetace, jako jsou makchie, olivovníkové a kaštanovníkové háje, někdy i v kamenité otevřené krajině.

Drakovce jsou vytrvalé byliny, vyrůstající z kulovité podzemní hlízy. Listy rostliny jsou řapíkaté, hluboce znoženě laločnaté, žilnatina je v rámci každého laloku zpeřená, spojující se u okraje čepele do sběrné žilky. Květenství se rozvíjí současně s listy a může být až 90 cm dlouhé. Barva toulce je buď sytě purpurová, nebo bílá. Květy se objevují v červnu až červenci. Plodem jsou červenooranžové bobule, které obsahují několik semen, nahloučené do palicovitého plodenství. Květenství rostlin vydávají zápach připomínající hnijící maso, čímž lákají rozličný hmyz vyhledávající mršiny a rozkládající se organický materiál (zejména brouci z čeledí drabčíkovitých, kožojedovití, mršníkovití a mrchožroutovití a různými mouchami.

V našich klimatických podmínkách je není možno pěstovat celoročně venku (jelikož pocházejí z oblastí s mediteránním klimatem), hlízy je však možno na podzim vykopat a skladovat podobně jako jiřiny. Aby prosperovaly, vyžadují humózní, dobře propustnou zem a suché léto. Nevadí jim plné slunce ani zastínění, ve stínu však déle trvá, než dorostou do květu schopné velikosti. Snadno se množí dceřinými hlízami, které je vhodné jednou za několik let odstraňovat, neboť natěsnané rostliny hůře kvetou.

V minulosti byly používány hlízy a plody drakovce obecného při léčení revmatismu a hemeroidů.