Abeceda bylinek – rakytník řešetlákový
Rakytník úzkolistý (Hippophae rhamnoides) je opadavá dřevina z čeledi hlošinovitých. Rostlina tvoří keře nebo malé stromy s nažloutlými květy a oranžovými plody.
Původem pochází z oblasti Číny, Mongolska, Nepálu a Indie. V překladu slovo Hippophae znamená třpytící se kůň a má původ ve staré řečtině. Podle Starých Řeků, zvířata pasoucí se v oblastech, kde rostla tato dřevina, tloustla a jejich srst dostávala lesklý nádech.
Rakytník se pěstuje jako keř nebo nízký stromek, v dospělosti dorůstá do 4 metrů. Keře mají trnité výhony, ale dají se sehnat i odrůdy slabě trnité nebo zcela beztrnné.
Je to rostlina nenáročná na stanoviště, mimo jiné i proto, že na jejích kořenech žijí hlízkové nitrofilní bakterie, které vážou vzdušný kyslík a zásobují jím celý keř. Rakytník není náročný ani na půdu, a navíc odolává i znečištěnému ovzduší. Nejvhodnější jsou však lehčí, písčité, propustné půdy bohaté na vápník. Často se proto vysazuje podél silnic, dálnic či na rekultivovaných plochách.
Pochází z drsných horských podmínek, a tak je spolehlivě mrazuvzdorný, nenapadají ho houbové choroby ani škůdci. Je vhodný i pro pěstování v přírodních zahradách. Není náročný na závlahu ani výživu, občasné přihnojení i zalití v suchých letech však samozřejmě ocení - silněji poroste a dá větší úrodu.
Nejvyšší obsah vitaminů se nachází přirozeně v plodech, ale obsahují je též listy, a dokonce i kůra. Plod tvoří drobná peckovice, která má oválný nebo kulatý tvar a nejčastěji zářivě oranžovou barvu. Aby keř plodil a nasadil krásné, dekorativních plody vysazujeme samčí i samičí rostliny v poměru 1 : 6. Jsou-li rostliny starší 10 let, a jsou již malé přírůstky, seřezává se na tříleté dřevo.
Plody se špatně sklízejí, jsou poměrně malé a visí na krátkých stopkách. Nejlehčí metodou je zmrazování plodů (plody nechat přejít mrazem a poté z větví oklepat).
Rakytník se užíval při léčbě onemocnění plic, jater i kloubních onemocněních. Pomáhal proti zahlenění i zánětům plic, hojil sliznice, žaludeční i dvanáctníkové vředy, reguloval krevní oběh. Urychloval proces hojení ran, stimuloval regenerační procesy, měl pozitivní vliv na choroby jater.
V tibetské tradiční medicíně patří mezi vysoce efektivní regenerační prostředek, který se používá i při intoxikacích a kardiovaskulárních chorobách.
Barva plodů se odvíjí od množství karotenoidů, může být oranžová až červená. Chuť je závislá na množství sacharidů. Dále rakytník obsahuje vitamín B – B1, B2, B6, B3 udržující harmonickou funkci centrální nervové soustavy, B9 (kyselina listová) způsobující syntézu nukleových kyselin, krvetvorbu, růst a vývoj plodu.
Vitamín C (kyselina askorbová), tento vitamín se uchovává i v produktech z plodů již vyrobených. Vitamín D přispívá ke správnému růstu a vývoji kostí a zároveň reguluje množství vápníku a fosforu v krvi. Vitamín E je antioxidantem a ochráncem esenciálních mastných kyselin. Využívá se při nemocech jako je mužská sterilita, svalová dystrofie a také u kardiovaskulárních poruch. Vitamín K, ovlivňující krevní srážlivosti.
Plody mají univerzální využití. Jsou z nich vynikající džemy, marmelády, pyré i ovocné šťávy. Lze z nich vyrábět také likéry, kompoty, a pokud k nim přidáte další sladké ovoce, dají se z nich vyrobit i destiláty.
Vynikající je také rakytníkový olej, který se lisuje ze semen, a rakytníková mast, která se nejčastěji používá proti popáleninám. Ovoce se dobře mrazí, slupky se po vylisování suší a přidávají se do čajů a müsli.
