Abeceda bylinek – jablečník obecný

Jablečník pochází původně z oblastí kolem jižní Evropy a ze střední Asie, ale v Evropě, Británii, Severní a Jižní Americe se hojně rozšířil a zdomácněl. Po mnoho let je znám jako významná léčivá rostlina. Lidově se mu říká samaritánka, jablounek, vonný klas, šedivka nebo buřina.

Botanický název pochází z hebrejského slova nadrob, a překládá se jako hořká šťáva. Anglické jméno Horehound znamená hebkou, chlupatou rostlinu, zatímco české slovo jablečník, zaznamenané již v 16. století, je odvozeno z jsa rozemnut, tedy zapáchá jablky.  

Pro léčivé vlastnosti si ho vážili už Egypťané, kteří jablečník používali jako lék proti kašli. Římané ho využívali jako repelent proti mouchám. Z kalichů se vyráběly knoty do hliněných lamp a stonky plovoucí na oleji sloužily jako noční světlo.

Jablečník je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) se čtyřhrannou bíle plstnatou lodyhou, v horní části rozvětvenou. Dorůstající do výšky přes 50 cm.

Listy jsou srdčité nebo vejčité, na líci plstnaté, na rubu pak šedě či stříbřitě plstnaté. Bílé drobné pyskaté květy jsou sestaveny v lichopřeslenech. Rostlina kvete od června do září. Plody jsou lesklé, hladké, tmavě hnědé tvrdky.

V přírodě se jablečník vyskytuje v suchých křovinách, podél cest a na rumištích. Je to na půdu nenáročná, teplomilná rostlina. Vyžaduje propustnou půdu a slunné stanoviště, snese ale i mírné zastínění.

Semena vyséváme koncem jara do hlouby 2 cm a rozestup mezi řádky je 30 cm. Pokud je extrémně vlhké počasí, musíme rostlinu chránit. Na jaře je třeba velké rostliny prostříhat. Sbíráme horní část kvetoucí natě od června do září. Sušíme ve stínu. Rostlina má jemnou vůni a ostrou, hořkou chuť.

Rostlina byla považována za vhodnou bylinu při půstu, nejenže pročišťuje tělo, ale působí také jako stimulační tonikum. Nať jablečníku obsahuje silice, glykosidické hořčiny, diterpenický marrubin, třísloviny, saponiny, pryskyřice, kyselina ursolová a další látky.

Povzbuzuje chuť k jídlu, posiluje trávicí trakt, při kataru průdušek uvolňuje hleny. Má vlastnosti podobné chininu při malárii. Ovlivňuje nervovou soustavu a upravuje nepravidelnou a zrychlenou činnost srdce. Působí žlučopudně.

Chladný nálev můžete použít na pálení žáhy, zažívací potíže a proti střevním červům. Teplý pomáhá při bolestech v krku, kataru, astmatu a zažívacích potížích. Může se také použít ke zmírnění kuřáckého kašle a zevně k léčení lupénky a ekzému.