Abeceda bylinek – estragon
Estragon se celým jménem nazývá pelyněk estragon (Artemisia dracunculus), nebo pelyněk kozalec. Chuť má na rozdíl od pelyňku pravého však jen mírně hořkou, hřejivou a nasládlou, s pikantním pepřovým podtónem a stopou anýzové vůně.
Estragon pomáhá zdravému trávení a jsou mu připisovány i tonizující účinky. Při výběru místa musíme počítat s tím, že dorůstá do výšky až jednoho metru. Je to polodřevnatý keřík s úzkými, jemnými, dlouhými listy. Dařit se mu bude jak ve volné půdě, tak v květináči na balkoně nebo terase. Jeho aroma je tím silnější, čím více na něj dopadají sluneční paprsky, vysadíme ho tedy na slunečné stanoviště. Při pěstování v nádobě nezapomeneme na drenáž. Vyžaduje lehké, spíše sušší půdy. Nesnáší přelévání!
Na zimu ho raději přikryjeme chvojím, listím, slámou nebo netkanou bílou textilií. Je mrazuvzdrorný, ale silnější, dlouhotrvající mrazy by nemusel přežít. V deštivějším období, může být náchylný k houbovým chorobám. Nikdy jej proto nezaléváme na listy. Ke kořenění ho stačí malé množství, protože je velmi výrazný. Používá se hlavně ve francouzské kuchyni.
Oživí nejrůznější pečená, grilovaná masa, drůbež, ryby, zeleninové a vaječné pokrmy, omáčky i polévky. Naložit lze i do vinného octa nebo olivového oleje, kterým dodá svoji typickou chuť a vůni. Přidat ho můžeme i k letním koktejlům, ovocným či zmrzlinovým dezertům.
Náš tip: Rozžvýkáme-li snítku čerstvého estragonu, osvěží nám dech.
