Abeceda bylinek – bazalka
Latinské jméno bazalky pochází z řeckého slovesa voněti (ocimum) a král (basileus). Toto královské koření je výtečné čerstvé, pěstují jej tudíž gurmáni celého světa. Bazalka obsahuje silici, která povzbuzuje činnost trávících orgánů, zkvalitňuje trávení, omezuje nadýmání a působí mírně dezinfekčně. Pro svoji lahodnou vůni se přidává do čajovin, je složkou aromatických osvěžujících koupelí, avšak její hlavní místo je v kuchyni, při přípravě salátů, omáček na těstoviny a polévek. Trsy bazalky nejen krásně vypadají a krásně voní. Lze je pěstovat na záhoně i v nádobách.
Bazalka pochází z Indie, ale už od středověku byla tato rostlina z čeledi hluchavkovitých rozšířená i v Evropě. Dnes lze v obchodech zakoupit velké množství kultivarů s rozmanitou barvou květů s odstíny bílé, růžové až fialové. Ani listy nemusí být jen klasické zelené, nijak výjimečná není jejich až černo-fialová barva.
Za koření lásky byla bazalka považována ve starém Římě. V rumunských tradicích zase hrála symbolickou roli při námluvách. Když dívka nabídla mládenci snítku bazalky a ten ji přijal, byli oficiálně zasnoubeni. Za posvátnou bylinu se symbolickým významem je bazalka považována v Indii. Keřík bazalky má ochránit dům i rodinu před zlými silami. Snítka bazalky položená na prsou mrtvého slouží jako vstupenka do ráje. I naše babičky mívaly za oknem květináč s bazalkou. Rostlinka jim sloužila jako aromatické koření do jídla a současně odpuzovala hmyz.
Bazalce se bude dařit, kromě zahrádky, také v truhlících na oknech a balkoně či v bytě, ale v tom případě potřebuje dostatek světla a tepla. S předpěstováním začněte v březnu či dubnu. Nádoby na semínka naplňte výsevním substrátem, do něho zamíchejte trochu perlitu, aby zajistil provzdušňování a tím i lepší růst rostlinky. Semena zasejeme řídce a jen zlehounka prstem přitlačíme. Pravidelně zavlažujeme. Cca po třech týdnech rostlinky přesaďte do větších truhlíků nebo koncem května přímo na záhon. Pozor! Bazalka nesnáší přízemní mrazíky, zvolte proto k venkovnímu vysázení dobu, kde jí přílišný chlad neublíží. Důležitá je pravidelná zálivka. Nesmí vyschnout, protože jinak by měla kožovité listy. Škodí jí ovšem i nadbytečná zálivka. Ideální stanoviště je slunné. Nemá ráda chlad ani vítr a velmi citlivá je na mráz. Půda musí mít dostatek vápníku, kyprosti a humusu. Bazalka je náročná na živiny.
Obvykle je pěstována jako koření, ale má i léčebné účinky. Nejčastěji se užívá ve formě nálevu (1 čajovou lžičku sušené bazalky zalijeme vroucí vodou a necháme 10 minut odstát). Podáváme při dýchacích obtížích a nachlazení. Podporuje zažívání, snižuje napětí hladké svaloviny trávicí trubice a koriguje tak střevní obtíže.
V kuchyni je nejlépe zpracovávat bazalku ihned po uříznutí (v období těsně před kvetením), neboť má nejintenzivnější chuť. Zpracováváme celé lístky jako přísadu do salátů, nebo je na kousky pokrájíme a použijeme jako koření k masu. Z větších listů je lepší odstranit středový řapík. Její chuť oceníme nejlépe v kombinaci s kuřecím masem. Samozřejmě lze použít i sušenou bazalku. Otrhané lístky sušíme ve stínu, případně v umělé sušárně při maximální teplotě 40 °C.
Tip:
Bazalku na zahrádce pěstujte vedle rajčat. Má ráda stejně bohatou půdu a pravidelné zalévání. Pokud ji budete sázet v blízkosti rajčat a okurek, chráníte je tím před padlím. Navíc bazalka prý zvýší vůni rajčat
