Cibuloviny a hlíznaté rostliny

Cibuloviny a hlíznaté rostliny bývají také označovány jako poslové jara, provedou nás však i horkým a slunečným létem a zůstanou s námi, než se sychravý podzim vystřídá s mrazivou zimou, po celou dobu vytváří na naší zahrádce krásou ozdobu, nad kterou se srdce raduje.

Cibule a hlízy představují zásobárnu živin těchto rostlin, která ač je pod zemí, představuje velikou sílu, která pohání růst a květenství nádherných rostlin. Některé cibule a hlízy kvetou každoročně, aniž bychom je museli vyndávat. Vyjímají se z půdy, pouze pokud utiskují rostliny v jejich v blízkosti nebo pokud se kvalita květů zhoršuje. Do této skupiny patří např. narcisy, krokusy a sněženky.
Ve druhé kategorii nalezneme rostliny, jejichž zásobní orgán je v půdě pouze část roku. Obvykle se po odkvětu vyjímají z půdy a klidové období přečkávají jako spící cibule na chladném stanovišti bez mrazu. Jde především o hlízy begónií a mečíků, které chráníme před mrazem.
Mezi cibuloviny, které po odkvětu z půdy vyjímáme, patří především tulipány a hyacinty obvykle na začátku léta a do půdy opět přijdou na podzim.